"Představitelé Slavie, Dukly a Teplic hlasovali na VH FAČR veřejně proti volbě Romana Berbra. Čtyři kluby se zdržely. Děkuji všem za odvahu," zveřejnil na svém twitterovém účtu Jaroslav Tvrdík, nejvyšší představil Slavia Praha, když kritizoval jednoznačné zvolení Romana Berbra za místopředsedu za Čechy. Do seznamu hrdinů však patří předseda prachatického okresu Jiří Trněný, jenž se Berbra nebojí už léta.
Nevadí vám, že se o vás nemluvilo?
Vůbec, nešlo mi to, abych se zviditelnil, jde mi o fotbal. A pro něj tohle dobré rozhodně není a bojím se, že bude nadále trpět.
Víte přesně, kdo další nepodpořil Romana Berbra?
Nevím a ani jsem to nezjišťoval. Na valné hromadě jsem seděl bokem, neměl jsem přehled, navíc hlasování šlo strašně rychle. Ruce nahoru a jedeme dál. Já byl ve svém okolí jediný, kdo byl proti, vedle mě seděli zástupci Plzně, Chomutova, Chebu a další. Všichni hned na mě divně koukali - to je on! Ale protože vedle nich sedávám pravidelně, věděli, že svůj názor neměním a budu proti Berbrovi.
Stojí za to zjišťovat, kdo se mu postavil?
Nemá to cenu. Jenom připomenu, že kdyby Bebrovi nedalo hlas dalších 60 delegátů, zdrželo se, měl by problémy a nebyl by zvolen. I proto si přál, aby se hlasovalo veřejně - aklamací, protože postavit se proti němu je skutečně odvaha.
A myslíte, že druhá strana, tedy Berbr, se pídil, kdo se mu postavil?
Určitě o mně věděl. On sám na mě přímo koukal. A ty ostatní, bylo nás jen sedm statečných, mu jeho nohsledi se škodolibou rozkoší donesou. Nabonzují nás.
Nevyčítáte, že jediný Bebrův protikandidát Pavel Marek nakonec do souboje nešel a před volbami se vzdal?
Počítal jsem s tím, že to tak dopadne. Valná hromada byla jenom fraška, předem bylo všechno dané. Včetně vystoupení ukrajinského zástupce UEFA Surkise. Při jeho projevu plného výhrůžek jsem se připojil k moravské komoře a vykřikl, že tu máme opět rok 1968 a normalizaci. Většina delegátů to pamatuje a divím se, že jim to nevadilo. Jsem přesvědčen, že to byla akce pana Berbra a lidí okolo něj, kteří si ho sem pozvali, aby všechny zastrašil.
Nebojíte se odvety?
Na to jsem už zvyklý a připravený. Já vždycky hrál poctivě, i když vím, že konkrétně v českém fotbale s poctivostí moc daleko nedojdete. I moje žena si mě váží, že neměním názory. A podpořily mě i kluby na okresu. Jejich zástupci mi mnohokrát řekli, že stojí za mnou a jsou rádi, že mě tady mají. To mi dává motivaci a sílu. Snažíme se všechno dělat správně a poctivě, aby nás někdo nemohl chytit na 88 haléřích (místnímu klubu TJ Volary za nedoplatek v této výši hrozil FAČR pokutou deseti milionů korun, odebráním bodů či dokonce vyloučením ze soutěže, poz. red.). Když se však dozvím o nepravostech, kritizuju je, aby o nich lidi věděli. Jestli mají trošku svědomí, snad nás začnou podporovat, aby se konečně český fotbal změnil.
Nehrozilo, že vám mandát delegáta sebere váš vysílací orgán, tedy okres Prachatice?
Já si mandát nechal posvětit od celého výkonného výboru. Ale protistrana měla jednoho člověka do něj nasazeného. Prořekl se však sám, chtěl udělat puč a sesadit mě, ale nepovedlo se mu to. Pomlouval mě, lhal, ale kluby mě podržely. Kdyby to neudělaly, skončil bych nejen jako předseda okresu, ale v celém fotbale. Ale to ostatní nechtěli. Můj odpůrce podal sám demisi. A nakonec sám přišel pro dotace, což pro něj muselo být hrozně frustrující.
Stanislav Hrabě
