V úvodním zápase s Argentinou nemohl nastoupit a teď sní o tom, že si proti jihoamerickým míčovým kouzelníkům přece jen nakonec zahraje. Nejlepší střelec české fotbalové dvacítky na světovém šampionátu v Kanadě Luboš Kalouda si užívá senzační účast v semifinále a pro splnění svého snu, postupu do boje o zlato, kde by Soukupovy svěřence nejspíš čekala Argentina, prý nechá na hřišti proti Rakousku duši.
"Je to nepopsatelný pocit a neskutečný zážitek být mezi čtyřmi nejlepšími týmy na světě. Všichni si uvědomujeme, kam až jsme došli a že už v životě takovou šanci na finále nemusíme mít," uvedl v telefonickém rozhovoru Kalouda.
Brněnský záložník nezastírá, že v tuhle chvíli už ho nic jiného než medaile nezajímá. "Finále je opravdu hodně blízko. Už postup do semifinále je určitě přepisem dějin, jenže my si chceme splnit medailový sen. Postup do finále, to by bylo něco krásného. Musíme proti Rakousku na hřišti nechat duši," burcuje mladík.
Přestože šampionát začínal kvůli zranění jen na lavičce, postupně se vypracoval na jednu z hvězd Soukupova týmu. Dal tři góly a stal se nejlepším českým střelcem na turnaji. "Trošku mě mrzelo, že jsem proti Argentině nemohl nastoupit. Srazili jsme se na tréninku s Honzou Šimůnkem a já dostal bolestivého koňara do kyčle. I já bych si tedy chtěl proti Argentině zahrát, třeba teď ve finále," zasnil se Kalouda.
Sám prý netuší, kde se v něm vzala střelecká forma. "Abych pravdu řekl, do tohohle šampionátu jsem nedal za dvacítku žádný gól. Ani poslední půlrok v Brně nebyl bůhvíjaký. Jsem překvapený, jak mi to tam padá," vyprávěl Kalouda, který zahraniční agenty zaujal svými povedenými ranami z dálky. "Když víte, že jste v něčem dobrý, tak to zkoušíte. Je to neskutečný pocit, když to trefíte a vidíte, jak míč zapadne do sítě," rozplýval se český středopolař.
Atmosféra na stadionech je úžasná
Před odletem za oceán svým nejbližším slíbil, že když dá gól, pošle jim na dálku vzkaz do kamery. Svůj závazek však splnil až na třetí pokus proti Španělům. "Poprvé jsem nějak kamery nepozoroval. Podruhé jsem omylem křičel do foťáku, tak až teď se to povedlo," smál se. "Slíbil jsem, že zařvu klukům do Šaratic, přítelkyni a rodičům. Kluci to věděli, tak mě nejdřív nechali a teprve pak na mě skočili," líčil pobaveně Kalouda.
I když dvacítku čeká semifinále na nejméně navštěvovaném stadionu v Edmontonu, atmosféra na těch ostatních Kaloudu uchvátila. "Na to, že fotbal tu není prvořadým sportem, mají kanadští fanoušci o šampionát neskutečný zájem. Ono těch dvacet tisíc v Edmontonu vypadá jako prázdný stadion, ale ani to není málo," uvedl brněnský záložník.
Dvacítku čeká v semifinále ve středu večer tamního času Rakousko, ovšem mladíci ho vůbec nepovažují za snazšího soupeře než třeba Japonsko nebo Koreu. "Stejně jako my byli v semifinále mistrovství Evropy, teď jsou v semifinále mistrovství světa opět stejně jako my. Dá se čekat hodně vyrovnaný zápas," přemítal Kalouda.
Je možné, že opět dojde na penalty, v nichž jsou Češi od nepaměti vyhlášenými specialisty. "Zrovna jsme si říkali, že ten nahoře udělal pořádný kus práce, když jsme dvakrát postoupili na penalty. Na druhou stranu máme v týmu dobré kopáče, kteří si na ně věří," liboval si Kalouda.
Češi by podle něj tentokrát mohli být odpočatější. "Rakušané se museli přesouvat z Toronta. Poprvé jsme to byli my, kdo nemusel cestovat, tak snad se těch šest hodin letu někde projeví," doufá český kanonýr, který si svůj pondělní svátek nemůže osladit lépe, než postupem do souboje o zlato.
"Bylo by to něco neskutečného, splnit si ten sen. Musíme se zase všichni semknout a dát do toho úplně všechno. Chce to vykašlat se na únavu, vyždímat se ze sebe a odjezdit to. Výsledek pak přijde. Věřím, že si ten náš životní vysněný zápas zahrajeme a celému národu uděláme radost," dodal Kalouda.
Foto: ČTK
