Neschopný budižkničemu, který nic nedělá. Takový obraz vykreslili bývalý předseda české fotbalové asociace Miroslav Pelta a místopředseda za Čechy Roman Berbr na prosincové valné hromadě FAČR o svém kolegovi Zdeňku Zlámalovi, místopředsedovi za Moravu. Vůbec jim nevadilo, že vybojoval pro český fotbal od státu 360 milionů korun.
Bylo to příkré, tvrdé, až sprosté. Nejprve se do Zdeňka Zlámala pustil Roman Berbr. Vyčetl mu nicnedělání, pasivitu, neschopnost. Zatímco on, velký manipulátor, přesvědčoval české delegáty, že Martin Malík je pro český fotbal ta nejlepší volba při hledání předsedy, jeho moravský protějšek ponechal svým mužům při hlasování demokratickou volnost, jak ostatně určují stanovy spolku.
Ještě podlejší bylo vystoupení bývalého nejvyššího muže Miroslava Pelty, který rovněž Zlámala znectil. Pranic mu přitom nevadilo, že jím kritizovaný dvoukomorový systém sám zneužil, když se jako předseda libereckého krajského svazu a majitel FK Jablonec ucházel o místo nejvyššího muže v roce 2011 jako moravský kandidát. A nijak Peltu ve Zlámalově osočování nezastavilo ani to, že mu z fotbalových aktivit dluží podle vícestranných informací pět milionů korun...
Zlámal se však nijak neflákal. Po Peltově zatčení (květen 2017) a následném jeho odstoupení z funkce předsedy (červenec 2017) si místopředsedové rozdělili kompetence: Berbr povede asociaci a řídit sekretariát, Zlámal bude jednat za FAČR s politickými a státními orgány. A nebylo to jednoduché.
Na prvním jednání Národní rady pro sport loni na jaře, kde FAČR z tohoto pověření zastupoval, byla přítomna ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová a poslanec za hnutí ANO Jiří Holeček, šéf sněmovního podvýboru pro mládež a sport, který má na starosti kontrolu státních dotací. Padl tam návrh, že ze státních prostředků nedostane fotbal ani korunu.
"Bylo to období zjitřených vášní, kdy se probíralo, jak Pelta ovlivňoval rozdělování státních dotací. Fotbal byl najednou tím nejhorším vyvrhelem společnosti," vzpomíná Zlámal. Za peníze, které mají sloužit především výchově mládeže, však srdnatě bojoval.
Z původně přislíbených 397 milionů korun nakonec dostal od státu 360 milionů. Když však moravského funkcionáře Berbr a Pelta napadali, že nic pro něj nedělá, nebránil se. "A mělo by to nějakou cenu?" ptá se sám sebe. "Reagovat na takové nehoráznosti se mi vůbec nechtělo. Stejně bylo všechno už připravené, aby vyhrál Malík."
