Přehnaná euforie
Bílek donesl zašpiněný úkol, zatím má "dostatečnou"

Brankář fotbalové reprezentace Petr Čech po vyhraném zápase nad invalidní Litvou (4:1) řekl, že "někteří lidé ztratili soudnost" a že "jsme jim snad ukázali". Ano, "ukázali". Gratulujeme. Ale to je tak všechno. Není čas na falešnou euforii.

Soupeř nebyl dobrý. A utkání nebral ani nějak moc vážně. Důkazem budiž obrazy, které viděl autor tohoto textu v Kaunasu na vlastní oči - ještě pár hodin před zápasem sedělo několik hráčů v místním nákupním centru na "kafíčku", jiní neměli problém v hotelu spořádat pořádné porce jídla. Pro některé to zase byla taková rodinná dovolená, po hotelových chodbách lítaly jejich děti, oni v klidu seděli s manželkami... Šance na postup je pryč, tak žádný stres.

Na hřišti to bylo podobné. Litevci spali, za poločas dostali tři góly a tak nějak jim to ani nevadilo. To je třeba zopakovat - Češi nehráli proti přehnaně "serióznímu" soupeři.

Stažení Rosického? Proč ne!

I přesto je třeba tým Michala Bílka pochválit. Ukázal tři věci, které v kvalifikaci ještě neukázal: ohromnou vůli, sebevědomí a... fotbal. Ano, fotbal.

Právě zápas s Litvou by pro kouče měl být v několika ohledech mustrem pro naplňování jeho zhmotněných snů i v baráži - i když tam proti daleko silnější Černé Hoře.

Bílek si pravděpodobně uvědomil, že Václav Pilař a Petr Jiráček jednoznačně patří do základní sestavy či že Tomáš Hübschmann není zase až tak klíčovým hráčem - bez něj byl střed zálohy rychlejší, ofenzivnější, chytřejší. I proto lze Bílka pochválit i za avizovanou myšlenku, že uvažuje o stažení Tomáše Rosického více dozadu, čímž by znásobil ohnisko invence.

V Kaunasu pak bylo po delší době vidět memento zlatých časů - chytrost, nahrávky, kombinace, prolínání řad, útočení obránců, drzá křídelní hra. Svěží výkon, který Češi předvedli, trochu zklidnil žaludky českých fanoušků.

Poslední pochvala pak míří k aktivnímu a bojujícímu Milanu Barošovi, stejně jako výtka: Sakra, chlape, proč hraješ až ve chvíli, kdy na tebe píská celá republika a většině fanoušků naskakují pupínky z barošovské alergie?

Pro baráž s Černou Horou ale bude jeho výkon, ať dobrý či špatný, jedním z nejzásadnějších faktorů (ne)postupu.

Trápení v pozadí

Bílek má momentálně klid, fanoušci mírně utichli. Trenér splnil základní úkol - i když ho donesl nadřízeným odrbaný, celý od inkoustu, nevzhledný, upatlaný a se spoustou chyb, na prozatímní dostatečný prospěch mu to stačí.

V pozadí je trápení, hledání systému a jeho neustálé měnění, absence fotbalové tváře, vyzkoušení 56 hráčů, z toho většiny mizerných, spousta podivných, až trapných výsledků a výkonů, následná celonárodní zlost... A hezké rozdrcení Litvy jako omluva.

Ne, tohle nemůže být euforie. Jen dočasná spokojenost. A vzkaz pro Petra Čecha: Těm "nesoudným lidem" můžete definitivně dokázat jejich nerozvážné omyly až v baráži. Nikoliv proti týmu, jehož hráči měli poslední sraz jako rodinnou dovolenou.