Je to jen posouvání od lichosti k lichosti, zmítání v hluboké propasti bez hledání východisek. Česká fotbalová reprezentace v dalším díle evropské kvalifikace navázala na svůj nezábavný seriál, který za chvíli všichni vypneme. Nebo ho vypne sama reprezentace.
Asi nejlépe o současném stavu národního týmu hovoří skutečnost, že prohra se Španěly se brala vlastně skoro jako výhra, protože Češi dokázali (jednou) vystřelit na branku, dát gól a dlouho vedli. Sice pak dostali dvě branky a prohráli, byli nechutně zalezlí a destruktivně bránili, ale i tak - dobrý.
Ne. Tohle není dobré. Realita samozřejmě ukazuje české hráče jako evropsky průměrné, tudíž zkrátka musí ve Španělsku betonovat stylem hladových zedníků... Jenže pak je tu herní projev. V Granadě odkopy, pozdní střídání, tudíž nulové oživení, proti Lichtenštejnsku nicotný pohyb, fotbalová nevědomost.
Proč? Do marasmu herní neschopnosti spadají hlavně přemety trenéra Michala Bílka.
Šílený koktejl
Ať je to, jak je to, český kouč dělá chyby. A velké. Nejdříve nominuje mladíky, které vlastně pořádně nezkusil v přípravném zápase. A to se pak není co divit, že takový Libor Kozák, jenž může mít potenciál, nehraje - Bílek ho nezná. Neví, jak by hrál. A tak radši proti Lichtenštejnsku postaví Davida Lafatu (kterého paradoxně taky nezná). Jablonecký útočník je příšerný.
Proč tedy nehrál v základu alespoň Necid, který je na každém reprezentačním srazu a rozhodně si zaslouží základ víc než slabý Lafata?
Bílek míchá se sestavou jako se šejkrem naplněným rajčaty, oranžádou, mletým masem, kaviárem a spoustou vodky. Jednou dá důraz na křídelní hru, jindy zvolí podivný styl se třemi ofenzivními středními záložníky. Tomáše Rosického posílá toulat se "kamsi" a Jan Morávek pak proti Lichtenštejnsku moc neví, co a kde hrát. Navíc ztrácí spoustu balonů. Nic moc.
Je sice chvályhodné, že Bílek Morávka zkusil. Jenže je to opět jeho memento - zkusil ho již po "zkouškovém období". Není překvapením, že Morávek, očividně nervózní, do české hry nikterak smysluplně nezapadl.
Podzim (ne)rozhodnosti
Je to fotbalový freestyle. Bílek a jeho tým prostě nepřesvědčují o tom, že by na ně mohl být spoleh. Že vědí, co dělají. Od onoho nešťastného turnaje v Emirátech, kde národní tým prohrál třeba s Ázerbájdžánem, se prakticky nic nezměnilo. Bílek přes lupu času stále hledá svůj vlastní ideál.
Varování přitom bylo dost. Tím největším domácí kvalifikační prohra s Litvou. Dalším pak lichtenštejnské šance, které jen díky volšovým nohám amatérů nedopadaly pro Česko zle.
Pokud bude reprezentace i na podzim nekoordinovaně lichá, pak nemůže s postupem na Euro 2012 počítat. Vše nasvědčuje tomu, že se nic zásadního nezmění. A teprve pak až Ivan Hašek a spol. zjistí, že Bílek možná "nebyl tím pravým"...
