Fotbalová reprezentace
Bílkův začarovaný kruh: Co s mladíky, které neznám?

Měl by to být zápas jednoduché samozřejmosti. Lichtenštejnská slabost, česká povinnost. Trenér Michal Bílek moc dobře ví: Kdy jindy bych měl vyzkoušet mladíky, které vlastně moc neznám, než právě zítra?

Možná by to byl risk. Možná není čas na experimenty. Povinnost je jasně daná - nejen porazit, ale také rozstřílet Lichtenštejnsko, protože i celkové skóre může být zásadním faktorem finálních počtů. Přesto má Bílek k dispozici jinochy, které stojí za to poslat na hřiště a namalovat pomocí nich třeba hezčí obrazy reprezentační budoucnosti.

ADAM HLOUŠEK (22 let)
Nejstarší a nejzkušenější z fotbalových lvíčat, povolaných Bílkem ke kousání soupeřů. Rychlý křídelník, kterých reprezentace nemá moc, ortodoxní levák... To je přece potřeba! Hloušek hraje bundesligu, poměrně pravidelně (ale ne tolik jako kolega Morávek).

Bílek staví na všech těch Rezcích a Pudilech, kteří tak nějak vůbec nepřesvědčují. Hloušek by mohl znamenat osvěžení, větší dravost, přímočarost. Po těžkém zranění je defintivně zpátky a Bílek by toho měl využít.

Šance na základní sestavu: 65 %. Z mladíků je jednoznačně nejblíže k základu. To dokázal Bílek i tím, že ho jako jediného z reprezentačních holobrádků poslal ve Španělsku na hřiště (jako střídajícího).

JAN MORÁVEK (21 let)
Je regulérním hráčem německé bundesligy. Kritici mohou oponovat, že to je takový Jan Polák rovněž (oslavujme trenéra Bílka, že ho posadil na lavičku). Morávek však má něco, čím v týmu regulérně disponuje jen Tomáš Rosický - fotbalový nadhled, chytrost, eleganci.

Za Kaiseslautern letos odehrál 24 zápasů, dal pět gólů, neuvěřitelně vyrostl. Kdy jindy by pak Bílek mohl zkusit možnost, že Morávek nastoupí vedle Rosického (když ji nepochopitelně nevyužil v přátelském zápase s Chorvatskem)? Vyhoví si čeští šikulové, i když jsou si typově blízcí? Každopádně bundesligový mladík patří k těm, kteří umějí distribuovat fotbalovou radost. To Česko potřebuje.

Šance na základní sestavu: 35 %. Jen těžko si představit, že by poměrně konzervativní Bílek překopal (dle něho) účinný střed zálohy. Škoda.

LIBOR KOZÁK (21 let)
Mladý střelec z Lazia Řím zajímá českou veřejnost. Je vážně tak dobrý, jak o něm informují zprávy z Itálie? Mohl by být. Pro český útok je jeho přítomnost příjemným osvěžením zkaženého vzduchu. Aktuální shluk střelců nahání všechno možné, jen ne hrůzu: přemotivovaný a zároveň nepříliš efektivní Baroš, poměrně nerozehraný Necid, ligista Lafata... Kozák má šanci. Respektive - měl by mít.

Jeho spojení s Barošem, kterého Bílek pokládá za vlastního boha a spasitele, takže bude jistojistě hrát, vypadá jako ideální. Necid Baroše z dlouhodobějšího reprezentačního útlumu příliš nevytáhl, Kozák více evokuje fotbalové parametry Jana Kollera, s nímž si Baroš tolik rozuměl - nejen výškou, ale i stylem hry. Dokáže podržet balon, sklepnout... A všichni jsou na něj zvědaví. Měl by mimořádnou motivaci.

Šance na základní sestavu: 15 %. Bílek bude hrát minimálně na dva útočníky. Ale vedle Baroše postaví spíše Necida, od něhož ví, co čekat (vracíme se zase k neprostupnému magickému kruhu "Proč jsem nenominoval na Chorvatsko všechny ty mladé")...   

VÁCLAV KADLEC (18 let)
Sparťan působí v nominaci poměrně nepochopitelně, protože v dresu rudých poslední dobou rozhodně  nezáří, což přiznává i sparťanský trenér Jozef Chovanec. Ve Spartě hraje křídlo, přitom je útočník, Bílek ho asi bere spíše jako útočníka, ale to je vlastně jedno. V současné chvíli, v současném rozpoložení je Kadlec pro reprezentaci nepotřebný.

Šance na základní sestavu: 3 %. Kadlec pravděpodobně zůstane mimo hru i jako střídající hráč.  

TOMÁŠ VACLÍK (21 let)
Mladý gólman přišel do reprezentace střádat zkušenosti. Patří k oporám jedenadvacítky, má před sebou zářivou budoucnost.

Šance na základní sestavu: 0 %. Vaclík je reprezentační trojkou a tou logicky zůstane i proti Lichtenštejnsku.