Pro Budějovice je to asi velký den. Poprvé tady hraje fotbalová reprezentace, fanoušci obklopují stadion, hrozně o všem mluví, dokonce křičí, aby si následně, při zápase s Lichtenštejnskem (2:0 výhra) užili opravdovou reklamu na ticho - nedůstojnou, ale obecně vypovídající o blbé náladě v českém fotbale.
Třicet lichtenštejnských fanoušků stojí na tribuně a křičí. Hlasitě vládnou atmosféře utkání. Přes šest tisíc Čechů mlčí. Před zápasem drží stadion minutu ticha za legendárního československého obránce Ladislava Nováka. V desáté minutě mi kolega říká: "Minuta ticha za Ladislava Nováka asi vydrží do konce zápasu." Má pravdu. Za takový disciplinovaný klid by se nemusela stydět ani českobudějovická Městská knihovna.
Jak na Dynamo
Důvody nulové atmosféry, které se divili i lichtenštejnští novináři, vytváří několik faktorů - českobudějovické publikum fotbalovou horkokrevnost obecně nevyhledává, ale navíc česká reprezentace dlouhodobě kvalitativně klesá, takže moc nepodněcuje k bavení a křiku, což potvrzuje i v úterý.
Fotbal stojí za několik starých bel. Češi Lichtenštejnce tak nějak tlačí, ale moc jim to nejde. Diváci kroutí hlavami. "To je úplně stejný tempo, jako když hraje naše Dynamo s Příbramí," glosují dva místní mužové. I trenér Michal Bílek na pozápasové tiskové konferenci přiznává: "Za to, že atmosféra nebyla taková, si můžeme hlavně sami. Kdybychom hráli lépe, jistě by se dostali do varu."
Jenže stává se to územ - negativita přehlušuje pozitivitu, český fanoušek svému týmu nevěří. I když alespoň vyprodá šestitisícový stadionek v Budějovicích, pach nevrlosti trvá. Obránce Michal Kadlec to kritizuje: "Nemyslím si, že by to bylo specifikum budějovického publika. Celý český národ je na tom vůči nám dost negativně. Podpora není taková, jakou bychom si představovali."
Zatímco ukřičený moderátor, jenž měl zesílený mikrofon až na smrtelnou porci decibelů, žhavil burcujícími pokřiky publikum, lidé na jeho skandování "Česko, Česko," odpovídali tak, že neodpovídali. A "hovořili" tím vlastně za vše.
Rosického negativní reakce mrzely
"Když se rozehrálo, bylo úplné ticho," smutnil kapitán Tomáš Rosický. "Nebylo by fér hodnotit to úplně negativně, protože někteří lidé se snažili fandit. Ale hodně z nich mělo hodně negativní reakce," povídal opatrně, ale zklamaně. "Oni třebas nevidí, že jsme unavení, že se cítíme na ho... V těch chvílích, kdy se nedaří, by měli diváci pomoci. Třeba tak jako v Německu. Tam lidi fandí, i když se nedaří," dodává Kadlec, jenž hraje bundesligu za Leverkusen.
Jenže Česko je Česko. "Blbá nálada" - kdysi bláznivě citovaný politický pojem, teď dokonale značí slepé fotbalové uličky národního týmu. A ještě dlouho bude. Další kvalifikační zápasy hrají Češi až na podzim. V tu chvíli se rozhodne. Zatím český národ dává najevo, že ho reprezentační fotbal moc nebaví. Popravdě - zaslouženě...
