Bujaré oslavy
Jako malí kluci: Češi to při oslavách přehnali

Čeští reprezentanti po strastiplné cestě postoupili díky dvěma výhrám v baráži nad Černou Horou na mistrovství Evropy. Radost a oslavy se tedy dají očekávat. Tentokrát to ovšem tým Tomáše Rosického přehnal.

Byl to právě český kapitán, který v září litoval, že se tehdy už probíhající mediální přestřelka mezi manažerem reprezentace Vladimírem Šmicrem a bývalým fotbalistou Radkem Drulákem posunula do vulgární roviny. "Podívejte, kam jsme se to dostali. Přes noviny se posíláme do pr...., do haj... a ať někdo drží hubu. To je něco tak strašně smutného, tohle mě vůbec nebaví," citoval ho server tn.cz.

O dva měsíce později ovšem Rosický na letišti skáče se spoluhráči za skandování vulgárního pokřiku "Drulák nemá čur...". Ano, hráči byli dlouho frustrovaní nepřízní médií i fanoušků, nyní cítí zadostiučinění. V euforii po vítězné odvetě se dá pochopit i pokřik "my to Euro stejně vyhrajem", byť asi málokdo čeká, že by se tak skutečně stalo.

Ale naprosto vědomě se v době, kdy jsou natáčeni nejednou kamerou, projevovat na veřejném místě stejně vulgárně jako nejradikálnější kritici, to už je za hranicí. Každý z nás by občas rád poslal svého oponenta někam. Nicméně fotbaloví reprezentanti by si měli v době, kdy veřejně oslavují úspěch, zachovat určité dekorum.

A slavit, to český tým umí možná s větším nasazením, než v minulosti předváděl na hřišti. Ukázal to i při návratu na ruzyňské letiště, kde se reprezentanti objevili tak trochu jako chytré horákyně, oblečení-neoblečení. Nemůžou se tak vlastně vůbec divit tomu, že se jejich současná obliba stále pohybuje na bodu mrazu.