Mizerní Češi. Remíza 0:0 v Dánsku je výhrou

Je vždycky špatné, když vezmete slovní spojení "přátelské utkání" jako úzus. Českým fotbalovým reprezentantům se to stalo. Místo toho, aby v Kodani vyzkoušeli různé herní varianty a nabrali sebevědomí, přátelsky pustili jakoukoliv invenci Dánům. Remíza 0:0 je tak vlastně výhrou.

V rámci přípravy na jarní těžké zápasy venku, především pak ve Španělsku, lze jen ironicky říct: fakt se třeste soupeři budoucí, Češi jsou nebezpeční... Asi jako medvěd v zimě. Nebo tak něco.

Náznaky kombinací pokryla vrstva fotbalové invalidity, kterou skrývaly především nepřesné přihrávky. Bylo jich moc, příliš, giganticky mnoho. Absolutní neschopnost držet delší (či alespoň jakoukoliv) dobu míč pak přináší logické domino důsledky - propadání  v ofenzivě, zatlačení do defenzivy, chyby. A taky: diváckou nudu, hrůzu, kroucení hlavou, zklamání, spílání, rezignování, přepínání na Ordinace a Pojišťovny.

Čech chytil penaltu

Od začátku navíc česká defenziva, v čele s vyjukaným jinochem Markem Suchým, působila nejistě. Hned zkraje měl obrovskou šanci Junker, ale sám devět metrů před Čechem netrefil míč ideálně. Za okamžik Kadlec naprosto nestihl veterána Rommedahla, stáhl jej k zemi a přišla naprosto jednoznačná a jasná penalta. Skvělý Čech však vyrazil!

Směrem dopředu to bylo z české strany mizerné. Rozestavení 4-5-1, s křídelníky Rosickým a Rezkem, bylo až příliš defenzivní, v roli osamoceného chudáka pak nechávalo marně bojujícího Tomáše Necida. A to přitom Rosický, ale především čilý Rezek, nehráli špatně. Ale chyběla mezihra, práce ve středu zálohy, odvaha...

Jak jsme jen mohli závidět, my čeští lidé, soupeřovi šikovnost! Jen kdyby se krásné pasy a drzé úniky následně měnily v góly, byli by Češi prohrávali v 55. minutě už tak 0:3. Velkou šanci měl tečí Rassmusen, nebohého Kadlece stále větral Rommedahl... A útok Čechů se více a více transformoval do neviditelnosti.

Navíc se ukazovala velká česká slabost aktuální doby - absolutní absence rychlosti. Žádný Čech nebyl schopen předběhnout Dána. A chytrostí to reprezentanti nevyvážili. Určité oživení přinesl postupný příchod trojice Lička-Michal Hubník-Bednář. A přišla i první velká šance. V 70. minutě (!!!) ji měl Michal Kadlec, který ale nahrávku Jaroslava Plašila nezakončil ze strany dobře. O deset minut později pak Kadlec pěkně kopl do tyče přímý kop.

Snad jen určité momentky v poslední dvacetiminutovce mohly přinést do českých domácností chviličky spokojenosti. Pokud už tedy nebyl fotbalový program dávno přepnutý...