Takhle by to mělo vypadat pokaždé. Česká fotbalová reprezentace díky zodpovědnému a agresivnímu přístupu rozstřílela v přátelském utkání marnou Ukrajinu 4:0 a po kritikou naplněných dnech si konečně zvedla náladu a sebevědomí.
Trenér Bílek musel před zápasem s týmem z východu Evropy pořádně improvizovat, v základní sestavě chyběli například Baroš, Rosický nebo Čech. Jenže jako by právě absence "mazáků" výkonu týmu obrovsky pomohla.
Najednou byla jeho hra plná rychlého přechodu do útoku, napadání a především tlaku do koncovky. Už po čtyřech minutách se ve vápně skácel Rezek. Oproti zápasu se Skoty, kdy jeho herecká etuda zachránila cennou remízu 2:2, však tentokrát oprávněně, Ševčuk ho totiž evidentně fauloval.
K pokutovému kopu se stejně jako před třemi dny postavil Kadlec a s trochou štěstí poslal Čechy do překvapivého vedení. Stejný hráč se prosadil i o osm minut později. Tentokrát však zakončoval po centru Pudila hlavou.
| Přípravné fotbalové utkání v Praze na Letné: |
| Česká republika - Ukrajina 4:0 (2:0) Branky: 3. z pen. a 12. Kadlec, 47. Rezek, 51. Kolář. Rozhodčí: Trutz - Benko, Vorel (všichni SR). ŽK: Kolář, Rezek - Kučer, Ševčuk. Diváci: 7322. Sestavy: ČR: Drobný - Pospěch (60. Gebre Selassie), Sivok, Kadlec, Pudil - Hübschman - Rezek (71. Petržela), Kolář (68. Vacek), Plašil, Pilař - Pekhart (58. Lafata). Trenér: Bílek. Ukrajina: Dikan - Butko, Kučer, Krivcov, Ševčuk (76. Fedeckij) - Gaj (46. Rakickij), Timoščuk - Jarmolenko (85. Kaliničenko), Milevskij (57. Selezňov), Konopljanka (52. Voronin) - Děvič (80. Šinder). Trenér: Blochin. |
Až pak se spolupořadatelé příštího mistrovství Evropy, hnaní z naprosté většiny svými příznivci zaplněnými ochozy, zvedli. Jenže neproměňovali ani největší příležitosti, do kterých je občas lehkovážně svěřenci Bílka pouštěli. Navíc neunášeli emoce. Po některých rozhodnutích sudího se vztekali jako malé děti.
Druhá půle začala prakticky stejně jako ta první. Dvěma brankami českého týmu. Nejprve zavzpomínal Rezek na plzeňské časy, zakombinoval s Kolářem a přesnou střelou k tyči vstřelil první reprezentační branku. A v 51. minutě z toho byl pro hosty debakl. To se po dalším povedeném centru Pudila prosadil z otočky Kolář.
Dál nebylo o co hrát. A tak se hra kvůli všem možným střídáním začala kouskovat, do hry se dostala více Ukrajina. Jenže nad tím, co její hráči nedokázali přetavit v branku, zůstává rozum stát.
Nejprve proti nim stál sudí, když nepískl penaltu po faulu Kadlece na Deviče. O chvíli později pak stejný hráč ale předvedl, co vše je možné nedat. Z pěti metrů totiž překopl prázdnou branku.
Chvíli před koncem to samé zopakoval i Šinděr, a to byl konečný hřebíček do rakve ukrajinské marnosti. Zápas tak v poklidu dospěl k dosud nejvyšší výhře národního týmu v éře Michala Bílka. Jeho fanoušci se konečně dočkali příjemného pohlazení v podobě drtivého výkonu a i určité naděje do budoucna.
