Éra kolem Petra Čecha a Tomáše Rosického skončila. Rozhodně nebyla natolik úspěšná, jako ta z Eura 2004 či 1996. Vyhlídky do budoucnosti navíc příliš optimistické nejsou. Nově se formujícímu týmu pod velením trenéra Karla Jarolíma chybí zkušenosti i dřívější dávka talentu.
Pozice outsidera českému týmu většinou vyhovuje. Před nedělním startem kvalifikace o mistrovství světa se mísí očekávání s obavami. Karlu Jarolímovi na lavičce mnoho lidí nevěří. Fotbalový Fantomas jako kdyby opět ztratil svůj obávaný kufřík s děsivými zbraněmi.
Bez Rosického, Čecha, kritizovaného Plašila či Limberského. Ač mnozí volali po tom, aby se dal větší prostor mladým, zkušenosti mohou hlavně v důležitých zápasech proti Němcům, Norům a blížícím se duelu se Severními Iry citelně chybět. Do karet Jarolímovi nehraje ani (ne)forma dosavadních pilířů - fotbalistů Sparty a Plzně.
"Očekával jsem, že bude více hráčů z těchto týmů... Bohužel se obě mužstva nepotkala s nejlepší formou. O to to bylo složitější. Snažili jsme se to nakombinovat, aby tam byla zkušenost, charakter, aby hráči byli schopni zvládnout tlak a byli odolní," věří své volbě Jarolím.
Chybět navíc bude i zraněná stoperská jistota Tomáš Sivok, návrat na hřiště v nejbližší době nehrozí ani u důležitého architekta zálohy Bořka Dočkala. Tíha odpovědnosti tak spadne na zatím bez formy hrajícího Michala Kadlece, střelecky se trápícího Tomáše Necida, Vladimíra Daridu a Thea Gebre Selassieho. Tedy nic, co by bojovné Iry mohlo zastrašit.
Je třeba se smířit s faktem, že zatímco před lety čeští fotbalisté pravidelně hrávali za Arsenal, Chelsea, AC Milán či Juventus Turín, v posledních letech hrají spíše v průměrných klubech či týmech z nižších zahraničních soutěží.
Žádná plejáda vycházejících hvězdiček, po nichž pošilhávají velkokluby z celého světa, navíc před dveřmi do české reprezentace nestojí. Dva největší talenty, Patrick Schicka a Václava Černého, zatím ponechal v jedenadvacítce. Jarolím místo toho vsadí karty na rváče, fotbalisty bez velkých zkušeností, ale také touhou se předvést a ukázat maximum. Třeba hladové vlčáky z Liberce Pokorného se Sýkorou.
Zatímco v nedávné minulosti bychom Nory a Severní Iry brali jako snadné sousto, aktuálně jsou pro Čechy soupeři, ke kterým je potřeba přistupovat s respektem. Papírová nevýhoda se ale může stát i výhodou. Český tým je aktuálně lehce přehlédnutelný a svádí k podcenění.
Blížící se přípravný středeční zápas s Arménií naznačí, jaké zbraně Fantomas Jarolím skrývá. Očekávání téměř nejsou. Může jen příjemně překvapit.
