Reprezentační trenér Michal Bílek vstupuje do týdne pravdy. Týdne, který již teď dramatizuje spousta otazníků, problémů a obvinění. Tlak zvenčí se kumuluje. Fotbalisté Česka musejí sbírat body v nedobře rozehrané evropské kvalifikaci.
Bílek je kritizován trenérskými kolegy i hráčskými agenty, do toho musí najít ideální mix, jenž by mohl v pátek potrápit Španělsko, a neudělat si v tom pejskovsko-kočičkovský guláš, který možná nevědomky vaří již teď. A navíc to ještě bude chtít kýbl ledu - pro hlavu Milana Baroše.
Nebát se "poslat" Bílka
Plzeňský trenér Pavel Vrba nebojácně označil Bílkovu nominaci plnou nových tváří za podivnou, hráčský agent Ondrej Chovanec v deníku Sport nepřímo obvinil Bílka ze střetu zájmů. Trenérův bratr Jiří totiž pracuje v agentuře Sport Invest, která má v nominaci nejvíce(sedm) hráčů.
Nechme stranou, že jde o pouhá verbální obvinění, která můžeme zchladit uznáním skutečnosti, že Sport Invest je jednoznačně největší agenturou v Česku, tudíž majoritní podíl na reprezentaci by mohl být logický. Jde o komplexnější odraz aktuálního potápění Bílka - dopouštějí se ho i ti, kteří se do jeho předchůdců, ať byli jakékoli kvality, kriticky nepouštěli.
Sám trenér zvolil podivuhodný experiment s povoláním sedmi nových hráčů, hlavně mladíků, které nezkusil v generálce v Chorvatsku. Přitom Bílek přátelák prezentoval jako superužitečnou "demo verzi" španělské budoucnosti.
Jenže teď český režisér pozval do zásadní divadelní hry herce, kteří nemají nazkoušený scénář, neznají vlastní role, moc nevědí, o co jde.
Bílek má přibližně čtyři dny na to, aby jen podle tréninku zjistil, kdo z mladíků okolo Morávka, Hlouška, Kozáka a spol. by mohl hrát základ. Šílené? Ano. Bílek snad ani nepůjčil ostatním pilu na podřezávání své tenké větve. Dělá to sám.
Baroš a "Baroš"
Česká reprezentace naposledy porazila tým ze světové špičky 17. října roku 2007, když senzačně vyhrála v Německu 3:0. Tehdy byl tým v podobném stavu - absolutně se mu nevěřilo, jel na výlet. Jenže šokoval.
Skutečnost, že o moc hůře už být nemůže, je jedinou a největší Bílkovou zbraní. Všichni pohřbívají nefunkční "jakoby systém", nekoncepčnost, neschopnost. Ale fotbal je hra krásná ve své svéráznosti, která v nečekaných chvílích naděluje zázraky - pramenící třeba i z úzu, že v mimoplanetárním Španělsku "nemůžeme uspět".
V těchto souvislostech je absolutně zásadní návrat Milana Baroše do reprezentace. V Turecku sice hraje dobře, je hvězdou... Ale blázní. Slovo "Baroš" začíná být encyklopedickým heslem značícím zlobivého fotbalistu.
Hádá se s trenérem, o víkendu málem zmlátil rozhodčího, dostal červenou, čeká ho velice tučný distanc. Přesto je jedním z mála, kterým lze věřit - kteří snad stále patří do širší evropské špičky. Mezi hráče schopné potrápit extrémně silné Španělsko.
Bílek tak do svých povinností ohledně velice pozdního hledání ideálních reprezentačních časů (on-line deník TÝDEN.CZ mu dá nějakou cenu, pokud nepostaví Jana Poláka) musí přidat individuální zacílení a dostat Baroše z království ohně, zkoncentrovat ho na zásadní utkání.
To vše za čtyři dny. Pekelný týden Michala Bílka začíná. Hodně štěstí, český fotbale!
