Vzpomínky na vítězství
Petr Čech a zlatá horská dráha, která mu změnila život

I oficiální stránky Evropské fotbalové federace jsou toho plné – Česko, favorit mistrovství Evropy hráčů do 21 let. Silný výběr okolo superstřelce Tomáše Pekharta či talentovaného záložníka Jana Morávka patří mezi žhavé kandidáty na titul, který Česko naposledy získalo v roce 2002. "Bylo to úžasné a nikdy na to nezapomenu,“ vzpomíná tehdejší brankář Petr Čech na zlaté chvíle, které mu změnily život.

Dnes začíná mistrovství Evropy, jež může těm, kteří zazáří, přinést růžovou fotbalovou budoucnost. Lovci talentů čekají na své kořisti. Petr Čech byl před devíti lety jednou z nich. Na šampionátu ve Švýcarsku byl oporou zlatých hochů, následně jej zaslouženě vyhlásili nejlepším hráčem turnaje. Zářil neustále. A vše zakončil výborným výkonem ve finále s Francií (0:0), jíž následně vychytal pokutové kopy.

"Pořád to zůstává jedno z největších vítězství mé kariéry,“ tvrdí na oficiálních stránkách turnaje muž, který má triumfů hodně. "Vyhrál jsem třikrát anglickou ligu, třikrát FA Cup, ale tohle bylo naprosto výjimečné. A je jedno, že nešlo o seniorskou kategorii,“ zasní se.

Na šampionátu sám sebe nominoval do role nejžhavějšího přestupového artiklu, exkluzivního brankářského kousku. V červenci 2002 přestoupil do francouzského Rennes, kde si díky skvělým výkonům po obě sezony, v nichž ve Francii chytal, otevřel dveře do Chelsea. Tam je oporou dodnes.

"Je pravda, že mistrovství Evropy jednadvacítek bylo jedním z hlavních faktorů toho, že jsem odešel do Francie,“ říká Čech s tím, že v konfrontaci s budoucími hvězdami světového fotbalu potvrdil svoji extratřídu.

Mentální koncert

Tehdejší parta okolo Čecha, Rozehnala, Hübschmanna či Baroše stvořila jeden z největších úspěchů českého fotbalu. "A to přitom cesta do finále byla pořádná horská dráha,“ směje se Čech. "V semifinále jsme hráli s Itálií, vedli 2:0, mysleli, že se nám nemůže nic stát… A v posledních minutách dostali dva góly.“ Najednou to bylo 2:2 a zápas šel do prodloužení. "Ten ale zlatým gólem rozhodl Michal Pospíšil a my to dokázali, byli jsme ve finále,“ připomíná čin bývalého útočníka Viktorie Žižkov, který v současné době fotbalově mizí na Islandu.

Proti favorizované Francii už to pak podle Čecha byl koncert mentální síly. "Byli jsme psychicky nahoře a řekli si: To nejhorší už je za námi. Teď si chceme užít finále, které je výsledkem naší tvrdé práce. No… a vyhráli jsme!“

"Hodně kluků pak odešlo do zahraničí, začali si plnit sny, které od malička měli. A jeden si splnili ještě ve Švýcarsku – vyhráli za svou zemi mistrovství Evropy.“

Čechovi zlaté chvíle změnily život. A co následovníci?