Michael Krmenčík zažil v národním dresu premiéru jako hrom. Přišel, viděl a zvítězil. V zápase o postup na fotbalové MS proti Norsku řádil jako utržený vagon už od úvodního hvizdu a výborný výkon navíc korunoval gólem. "Zaplaťpánbůh, že to tam spadlo. Jsem za to moc rád," okomentoval svou trefu český reprezentant. Ke vstřelené brance navíc přidal spoustu naběhaných kilometrů a vyhraných soubojů, rval se o každý balon i centimetr hřiště. Když pak při střídání opouštěl hrací plochu, mohl si vychutnat mohutné skandování fanoušků, kteří vyvolávali jeho jméno. A to naprosto zaslouženě.
Když trenér Jarolím sestavoval mužstvo pro další reprezentační sraz, neopomněl zařadit hráče, který táhne svůj klub k výšinám. Pozvánka tak přišla i plzeňskému útočníkovi Michaelu Krmenčíkovi. Ten důvěru stoprocentně splatil a v kvalifikačním zápase o světový šampionát pomohl porazit Norsko dobrou hrou i jednou brankou.
Ačkoli na jeho adresu přišla "repre" pozvánka poprvé v životě, ze samotné nominace si třiadvacetiletý ostrostřelec příliš nedělal. "Já si to moc neuvědomuju, ale myslím, že si to uvědomuje moje rodina. Když mě trenéři povolali, brácha mi napsal takovou dojemnou zprávu. Z ní mi šel mráz po zádech. Říkal jsem si, že budu bojovat za naši zem a svoji rodinu," vrátil se Krmenčík k hráčské nominaci.
Přestože se chystal poprvé v životě obléknout národní dres, z nastalé situace se rozhodně nerozklepal. "Nejsem takový typ, který je nervózní. Nestresuju se. Myslím si, že každý fotbalista, který s nervozitou dokáže pracovat, si řekne, co od zápasu chce. Já jsem chtěl vyhrát a dát gól."
Pál spálených šancí a jedna branka: typický Krmenčík
Vytoužený scénář se začal plzeňskému forvardovi naplňovat už v 11. minutě. Dočkal prostrčil balon mezi obránci, kde číhal připravený Krejčí. Ten posunul balon na nepokrytého Krmenčíka, který nekompromisně zavěsil.
"První start, první gól. Nemám k tomu moc co říct. Jsem takový typ hráče, který toho dokáže hodně spálit, ale zaplaťpánbůh, že to tam spadlo. Jsem za to moc rád," popsal své pocity autor povedeného zásahu. "Když po mně bude někdo chtít něco do kasy, rád to dám," dodal s rošťáckým úsměvem.
A kdyby následně nespálil hned několik šancí, mohl být týmový fond ještě bohatší. Útočníka s instinktem zabijáka totiž bylo na trávníku plno. "Krejda (Ladislav Krejčí, pozn. red.) mi to dal na stejnou nohu a já jsem jen plácnul do míče. Šance dobrá, ale naivně jsem ji zahodil," řekl k jedné z dalších nadějných gólových příležitostí.
"Hlavičku jsem mohl uklidit líp. Akorát jsem viděl, že hráč přede mnou balon asi bude mít, tak jsem to jen líznul, a bohužel to skončil vedle," hodnotil plzeňský buldok.
V další části zápasu ho však gólově zastoupil Jaromír Zmrhal, který pojistil hubené vedení. Ani jeden z obou hráč však před utkáním nevěděl, zda opravdu nastoupí. "Netušil jsem, jestli nastoupím. Ale pan Jarolím si nás s Jardou Zmrhalem pozval dva dny předtím a řekl nám, co po nás chce. Já jsem pak jenom nevěřícně koukal, když jsem já dal gól a Jarda taky. Tak jsme se na sebe tak podívali a nemohli uvěřit vlastním očím a uším. Jarda byl podle mě hrozně dojatý a stejně tak i já. Určitě si za to dáme zasloužené pivo," zářil štěstím reprezentační debutant.
Nechal jsem tam všechno, říká hvězda zápasu
Zároveň přiznal, že po kvantu práce, které odvedl, začaly ke konci jeho tělu docházet síly. Proto přenechal místo v sestavě čerstvému Schickovi. "Myslím si, že jsem na tom hřišti nechal všechno a mohl odejít s čistou hlavou. Nastoupil místo mě Patrik Schick, který tam taky začal jezdit po zadku a nechal tam všechno jako já," chválil mladíka, jenž na hřiště naskočil místo něj.
Atmosféru i gól si užil o to více, že mu na stadionu mačkali palce jeho blízcí. "Byla tady skoro celá moje rodina. Srdíčko, které jsem poslal po vstřelené brance, bylo pro přítelkyni. Protože je se mnou vždycky na stadionu a hodně mě podporuje."
A gratulace určitě přišly i od kamarádů a známých, kteří nemohli být přímo v Edenu. "Ještě jsem nekoukal na mobil, ale řekl bych, že mi zkolabuje. Asi si budu muset koupit nový," žertoval Krmenčík.
"Před zápasem se toho hodně řeklo a napsalo. Diskutovalo se, kdo bude hrát, kdo nebude. Já jsem přišel, viděl jsem, dal jsem gól a vyhráli jsme. Za to jsem moc rád," uzavřel šikovný snajpr.
