Proč Češi propadli na Euru? TÝDEN.CZ našel 6 důvodů
17.06.2008 13:00 Analýza
Češi odjíždějí podruhé v řadě z velké akce se sklopenou hlavou. Stejně jako na mistrovství světa v Německu nedokázali postoupit ze skupiny. Proč k tomu došlo? Server TÝDEN.CZ hledal šest hlavních důvodů krutého neúspěchu.
Sázka na defenzivu - Jestliže před čtyřmi lety ohromili Češi fotbalový svět útočnými manévry, teď se kladl důraz na hru silně orientovanou na obranu se snahou o rychlé protiútoky, zejména po křídlech. Letošnímu evropskému šampionátu však vládnou ofenzivně laděné týmy. Český beton s občasným výpadem nicméně bodoval jen v úvodním duelu proti slabým Švýcarům, navíc s velkým štěstím. Proti silnějším týmům Češi postupně odpadávali. Hlavně ve druhých poločasech proti Portugalsku a Turecku se nechali soupeřem zatlačit před vlastní šestnáctku a tlaku nakonec i podlehli. Byť k tomu v závěru zápasu s Turky přispěla hrubka brankáře Čecha, která demoralizovala celý tým.
Absence Rosického - „Tomáš je výjimečný fotbalista, ale nelze se spoléhat na jediného hráče. Musíme se obejít i bez něj a pokusit se ho nahradit," tak komentovala většina českých hráčů neúčast kapitána národního týmu na turnaji. Nepovedlo se. Rosický chyběl ještě více, než se čekalo. A to nejen v kreativitě směrem dopředu, ale především v posledním utkání, kdy bylo zapotřebí podržet míč a rozmělnit a otupit narůstající turecký tlak. Bez myšlenky hrající Jarolím ani smolař Matějovský nedokázali hvězdu českého týmu zastoupit. Rosického kvalita je o několik pater výš. Češi k němu nutně musejí najít alternativu. Jeho zranění jsou až příliš častá.
Selhání opor - Brankář Petr Čech měl být jednou z hlavních hvězd celého turnaje. A to bez ohledu na konečný výsledek Čechů. Ale nebyl. Šest gólů ve třech zápasech (byť za většinu z nich nemohl) je na jeho poměry nevídané číslo. Navíc obrovská chyba v posledním zápase byla trestuhodná. Překvapivě ale zaostávaly i další hvězdy mužstva. Koller vyhořel v úvodním utkání, Jankulovski zase ve třetím a ze stínu ostatních nevystoupali ani kapitán Ujfaluši či zkušený matador Galásek.
Manévry v útoku - Snad jen sám trenér Brückner ví, proč a jak nasazoval útočníky do jednotlivých zápasů. V prvním dostal příležitost Koller a hodně se trápil. Střídající Svěrkoš naopak rozhodl zápas. Co na to trenér? Do konce turnaje jej nepostavil. V dalším klání dostal přednost tři roky se trápící Baroš. Kromě pár záblesků zašlé slávy nic velkého nepředvedl. I ve třetím utkání se do sestavy dostal pouze jeden útočník - tentokrát výborný Koller. Většina odborníků však shodně volala po hře na dva hroty. Brückner měl jako vždycky svoji hlavu.
Nevídaný kolaps - Češi ještě patnáct minut před koncem zápasu s Tureckem postupovali do čtvrtfinále. Ale pak přišla facka do tváře. Když kapitán Ujfaluši později přirovnal šokující obrat v posledním zápase k utkání Čechů s Nizozemskem před čtyřmi lety, spletl si základní pojmy. Tehdy si Brücknerův výběr vybojoval zápas skvělou ofenzivní hrou a navíc v průběhu šedesáti minut. Turecké vítězství bylo naopak doslova darované na zlatém podnose. Ještě dlouho budou odborníci v celé Evropě nechápavě kroutit hlavou, jak je možné, že jedno z nejzkušenějších mužstev na turnaji nakupí během patnácti minut tolik školáckých chyb.
Kondice - Pro někoho hlavní příčina neúspěchu, byť se Brücknerovi při vyřčení tohoto slova ježí všechny šediny. Kouč tvrdí, že nemá prostor a čas mužstvo dlouhodobě kondičně připravovat. To je ale jeho velký omyl. Po utkání s Českem si kouč vítězných Portugalců Scolari pochvaloval, jak jeho svěřenci plní dlouhodobý kondiční plán, který jim připravil ve spolupráci se specialisty na tuto problematiku v týmu. A výsledek? Češi vydrží běhat s energickými Portugalci pouze jeden poločas, pak již nestačí. To samé o čtyři dny později s Tureckem. „Asi už nám také v závěru chyběly síly," řekl po kolapsu s Turky brankář Čech. Zatímco ostatní proti nám tempo zápasu zvyšovali, Češi odpadali. Bylo to transparentní, řeklo by se brücknerovskou rétorikou.
Český tým čeká radikální řez. S národním výběrem se loučí trenér Brückner a velké osobnosti Koller a Galásek. Konec zvažuje i Jankulovski. Nového šéfa lavičky vůbec nečeká lehká práce. Je nutné postavit zbrusu nový tým, který bude mít šanci uspět na mistrovství světa v Jihoafrické republice, případně na dalším Euru za čtyři roky. Času však mnoho není, kvalifikace na šampionát startuje už v září. Proto je důležité, aby k týmu přišel trenér, který je ochoten udělat velkou revoluci. Naštěstí je na čem stavět. Šanci by měli dostat úspěšní reprezentanti ze stříbrné dvacítky z mistrovství světa v Kanadě a naopak reprezentační dovolenou vyčichlé hvězdy jako Baroš, Polák, Jarolím a další. Pokud se ale trenérem stane současný Brücknerův asistent Petr Rada, žádných velkých změn se fanoušci nedočkají. Nový trenér se také musí vypořádat se silnou lobby hráčských agentů, kteří mají eminentní zájem na tom, aby si jejich ovečky zvyšovaly svoji cenu na trhu kolonkou reprezentačních startů, a zároveň prodávají mladé adepty reprezentace do všech možných a nemožných končin, kde se nad nimi zavře voda.
Známkování hráčů očima redaktorů serveru TÝDEN.CZ: (1 - nejlepší, 5 - nejhorší): |
Petr Čech: 3- Měl být největší oporou, tahounem, který vytáhne skvělý zákrok, když bude týmu nejhůř. Jenže do Eura jeden z nejlepších brankářů světa už bude navždy hodnocen skrz os(t)udnou chybu, kterou v závěru rozhodujícího zápasu s Tureckem umožnil soupeři vyrovnat. Střelu, jakou chvíli předtím Arda snížil na 2:1, už jsme také mnohokrát viděli končit v jeho rukavicích. Jeho do té doby solidní představení na šampionátu tak bylo rázem smazáno. Na druhou stranu bude pro reprezentaci ještě dlouho „pan Nepostradatelný".
Marek Jankulovski: 3- Nebyl to ten starý Jankulovski, který si vzadu poctivě stíhá plnit obranné povinnosti a ještě kvalitně podporuje útok. V prvních dvou zápasech zapadl do šedivého průměru. Ve druhém poločase proti Turkům už to byl dokonce velký propadák. Jedno z největších jmen v českém týmu zůstalo na Euru daleko za očekáváním.
David Rozehnal: 3 Vyšel mu první zápas, ale ve druhém byl nejhorší z Čechů. Na rozhodující duel proti Turecku se skvěle koncentroval. V poslední půlhodině se však nechal zatlačit jako všichni ostatní.
Tomáš Ujfaluši: 2- Proti Švýcarům vynikající, pak postupně odpadával. Ve vzduchu kraloval v každém zápase, horší už to bylo s nápaditostí jeho rozehrávky po zemi. Ve třetím zápase měl na sebe vzít víc zodpovědnosti a jako kapitán tým uklidnit.
Zdeněk Grygera: 2
Tomáš Galásek: 2- Bylo na něm znát, že mu v druhých poločasech docházejí síly. V rozlučce s reprezentační kariérou ale odehrál slušný turnaj. Patřil v českém týmu mezi lepší. Na víc neměl.
Jan Polák: 3- V prvním zápase působil hodně bezradně. V dalším průběhu se zlepšil jen trochu. Nijak výrazně výkon českého týmu neobohatil. V defenzivní činnosti vydržel hrát důsledně pokaždé jen v první půli. Směrem dopředu nenápaditý. Měl ale i kopec smůly. Turky mohl definitivně pohřbít třetím gólem, ale trefil jen tyč. Následně na něj nebyla odpískána jasná penalta. Pak už začal turecký obrat.
David Jarolím: 4 Nuda a šeď. Když dostal v reprezentaci konečně větší prostor, po kterém tolik volal, nevymyslel nic. Rosického ani v náznaku nenahradil. V německé lize zářil, na Euru vyhořel. Prohrál i minisouboj s Matějovským na postu tvůrce hry.
Marek Matějovský: 3 V utkání s Portugalskem byl tak přemotivovaný, že hrozilo jeho vyloučení. V závěrečném duelu se vážně zranil. Během svého působení na hřišti jen dvakrát předvedl svou největší přednost - překvapivou přihrávkou dostat tým do přečíslení. Přesto, s ním na hřišti se zdálo, že má tým lepší organizaci a myšlenku než s Jarolímem.
Libor Sionko: 1- Jednoznačně nejnebezpečnější a nejlepší český hráč na turnaji. Jako jediný nenechával formu někde v Seefeldu. K čisté jedničce chybí pouze více branek.
Jaroslav Plašil: 3 Celý turnaj ve stínu Sionka. Měl být daleko větší oporou. K dobru mu nicméně lze přičíst pohotový gól na 2:0 v závěrečném zápase s Turky. V reprezentaci však nehraje na svém obvyklém postu ve středu zálohy.
Jan Koller: 2 V úvodním utkání nezářil, proti Turecku to už byl zase ten starý dobrý Koller, který dává branky a vyhraje mnoho osobních soubojů pro své spoluhráče. Rozloučil se s reprezentací důstojně. Škoda jen, že zahodil samostatný postup na Volkana, stejně jako Polák mohl zápas rozhodnout.
Milan Baroš: 4 Další marný pokus na oživení kdysi obávaného střelce, a opět neúspěšný. Navíc v nastaveném čase zbytečně vyfasoval žlutou kartu přímo z lavičky, když Češi potřebovali ohrozit tureckou bránu. Jeho ochranitel Brückner mu povoláváním do reprezentace dělal akorát medvědí službu. Od „nároďáku" by si měl dát pauzu, dokud nechytí formu v klubu. Pokud ne, na šanci čekají další.
Pozn.: Ostatní hráči neodehráli minimálně poločas, aby mohli být hodnoceni. |
Foto: Robert Sedmík
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.