Michal Bílek se potil. Roztékal se v kotli tvrdých novinářských otázek na čtvrteční bilanční tiskové konferenci po ostudném debaklu 0:3 v Norsku. Opakoval pořád to samé, občas se zakoktal. Byl přesvědčený o své pravdě. "Neodstoupím, mám mužstvu pořád co dát," řekl sebejistě.
Na Bílka se valí lavina mediální i fanouškovské zlosti. Jeho reprezentační tým dlouhodobě předvádí komické a trapné výkony, v čemž pokračoval i v zápase v Norsku. "Uznávám, ten zápas byl velice špatný. Soupeř nás předčil ve všem," začal Bílek svojí dlouhou obhajobu v mediálním pekle.
Sám sobě advokátem skloňoval dokola: "Týmu mám co dát. Hovoří za to výsledky v kvalifikaci, která je dobře rozehraná, a my máme náskok před Skotskem. Ani na chvíli jsem neuvažoval o tom, že bych rezignoval. Můj úkol je postoupit na mistrovství Evropy."
Ohledně fatálního trapasu středečního večera prý ani nemluvil s nikým z Fotbalové asociace České republiky. "Ne. A pokud by se mělo jednat o mém odvolání, tak to stejně neovlivním."
Jednat se ale téměř stoprocentně nebude. FAČR čeká na vyvrcholení Bílkovy mise, jejíž zásadní položkou bude za tři týdny utkání ve Skotsku. I přesto, že pod jeho rukou je reprezentační hra k smíchu. "Hned po zápase jsem hráčům řekl, že takhle nemůžeme pracovat. Vzali to. Doufám, že na zápas ve Skotsku budou koncentrovaní úplně jinak."
Hrajeme dobře
Jenže je to jen o hráčích? Bílek čelil logickým otázkám: Proč reprezentace nemá tvář? Co vlastně chcete hrát? Bílek byl v alibistickém klidu. "Myslím, že v rozestavení 4-4-2, které prosazujeme, jsme v kvalifikaci odehráli dobré zápasy. Že ta kvalita tam byla. Třeba i ve smolném zápase s Litvou, kde jsme měli obrovský tlak, ale také smůlu."
"Zápas v Norsku je pro mě první velké zklamání, co jsem za rok a půl ve funkci. Nepočítám turnaje, kde jsem zkoušel hráče ze širšího kádru," překvapil Bílek, aniž by více rozebíral třeba právě trapnou prohru s Litvou či debakl 2:4 v Chorvatsku. K tomu jen podotkl: "V Chorvatsku to byl vyrovnaný zápas, všechny statistiky byly vyrovnané. Udělali jsme jen hloupé chyby."
Jinak je prý všechno skvělé. "Vyhráli jsme doma se Skotskem, kde to po prohře s Litvou bylo velice těžké a byli jsme pod velkým tlakem, vyhráli jsme i těžký zápas v Lichtenštejnsku, ve Španělsku jsme podali dobrý výkon. Tenhle tým má sílu. Pořád si stojím za tím, že máme slušně rozjetou kvalifikaci, je to v našich rukách. Proto nevidím důvod, proč odcházet..."
Za tři týdny ve Skotsku se ukáže, co konkrétně tedy ještě může reprezentační trenér svému psychicky i herně rozloženému týmu "dát"...
