Na dresu číslo deset. Jmenovka: Tomáš Rosický. Hodně capartů, mířících do útulného fotbalového areálu v Kunicích si nezapomnělo povinnou výbavu. Tedy trikot české hvězdy. „Rosu" konečně vidí na hřišti. Po roce a půl.
Už to není jen abstraktní jmenovka, cosi neviditelného. Fotbalista, jehož celý život doprovází divná smůla, je zpátky v reprezentaci. Bude hrát v klíčovém zápase na Slovensku? Nebude hrát? Tu otázku si tu kladou všichni.
ČTĚTE TAKÉ: "Nováček" Rosický: Chci hrát. Ale záleží na Haškovi
V Arsenalu ze mě nejsou nadšení, pravil Rosický
Trable Čechů před derby se Slováky: Polák se těžce zranil
Tomáš Rosický je na hřišti. Směje se. Už v pondělí při setkání s novináři měl výjimečně dobrou náladu, vtipkoval, šklebil se.
Aby ne. Dostal zpět svou hračku. Míč. Všichni přihlížející sledují jeho tréninkové zatížení. Poslední týdny opět marodil, tentokrát jej nebolela legendárně nešťastná podkolenní šlacha, nýbrž měl svalové problémy.
Vysoké tempo občas poleví
Na hřišti ale vypadá svěže. Rozcvičku absolvuje ve vysokém tempu, občas ale přeci jen poleví. To když se dělají kmitavé pohyby nohama - v tu dobu kdekomu přijde, že je stále trochu limitován. Trochu.
Jinak trénink je v komplexu hodně lehký, nic neprozrazuje. „To tedy dostávaj Kunice víc zabrat," říká vedle mě sedící člen kunické fotbalové rady starších. „Hele ten Rosa má hrozně hubený nohy," oznamuje potom a dopíjí druhé pivo.
Rosický se v tu chvíli stylizuje do své oblíbené a tradiční role - režíruje jedno z herních cvičení. Model rychlého protiútoku po křídelních prostorech vede asistent Michal Bílek. A také poradce Karel Brückner.
Veterán s bílou hřívou s Rosickým často komunikuje. Dává pokyny, ukazuje kam a jak nabíhat, kdy přihrávat. A pak - vše jde přes hvězdu Arsenalu. Každý míč.
Veřejný trénink - příležitost k zmatení
V tu chvíli to vypadá jednoznačně, „Rosa" je prostě připraven řídit českou zálohu proti Slovensku. Nemá problém, fotbalově stále kouzlí. A trenéři s ním počítají.
Jenže je tu i druhá možnost. Trénink je veřejný, vidí ho všichni. I Slováci. Proč nezmást soupeře. Je to bitva, taktika, neúprosnost. Proč nesehrát trochu „habaďuru"?
Rovněž atmosféra skepticismu, jež krouží v novinářském prostoru, dokresluje míru pravděpodobnosti startu Rosického. Vždyť nemůže hrát, prostě to nejde. Alespoň ne od začátku. Po roce a půl. Je to hrozný risk. I když vypadá svěže. Docela svěže.
Foto: Robert Sedmík
