Trápení laxních Čechů: Lichtenštejnce porazili jen 2:0

Povinnost splněna, ale prioritně to bolelo všechny, hlavně české fanoušky. Protože to, co laxní reprezentace předvedla v evropské kvalifikaci doma proti Lichtenštejnsku, zaslouží jen rychlé zapomnění a opovržení. Výhra 2:0 nad jedním z nejslabších týmů Evropy je právě jen a pouze onou splněnou povinností.  

Rychlá gólová návnada od Milana Baroše (trefil se již ve druhé minutě po nahrávce od Rosického) nepředznamenala následující uragán české radosti, naopak. Místo ničení maličkého outsidera upadli čeští fotbalisté do ohromné deprese, která se přenesla i na naprosto tiché budějovické diváky.

Ty chvíle útrap trvaly sedmdesát minut. Češi neměli tolik šancí, kolik by mít měli. Hlavně kvůli tomu, že nefungovala záloha ve tvaru "diamantu", kterou poslal do hry trenér Bílek - středoví hráči Hübschmann, Morávek, Plašil, před nimi tak nějak plující Rosický... V útoku se snažil Baroš, ale ne moc, David Lafata vedle něj raději zvolil neviditelnost.

Češi odmítli běhat, pohybovat se, nabídka na míč byla skromnější než polední menu ve vesnici Konec světa. Bylo to vážně úplně strašné. Navíc Lichtenštejnci, trochu překvapeni českou neschopností, začali útočit. Měli rohy, střely, dokonce šance. Tu největší, vskutku obrovskou, zakončil Beck těsně nad bránu. Mohlo být zle.

Češi? Kromě břevna Morávka, které český mladík na začátku utkání napálil asi ze dvou metrů, vlastně nic. Není se co divit, že ve 34. minutě se budějovickým stadionem ozýval pískot. Reprezentace rozhodně nebyla reprezentací, spíše takovou vlastní parodickou prezentací.

Až poslední minuty uklidnily

Ani druhá půle nezačala očekávanou gólovou palbou. Do lichtenštejnského vápna jen létaly hluchoslepé centry bez výraznějšího vyústění, nikdo se nedovážil k individuálním průnikům, naprosto chyběla myšlenka, více přesných nahrávek, invence a již zmiňovaný pohyb, nabídka.

Lichtenštejnci navíc měli další ohromnou šanci - z brejku postupoval na Čecha sám Hasler, ale ze strany jen napálil dobře stojícího brankáře. Šlo o další varování pro mizerně laxní a ofenzivně tupé české fotbalisty.

Fanoušky pak trošku probudil Milan Baroš, jenž v jasné pozici trefil břevno. Do konce zbývalo dvacet minut, Lichtenštejncům pomalu ubývaly síly. Češi toho jakž takž využívali. Víc tlačili, i když pořád ruku v ruce s šedým herním projevem.

Ale měli spoustu standardních situací. A jednu z nich hlavou (konečně) využil Michal Kadlec - 2:0. Národní tým to uklidnilo. Alespoň výsledkově Češi svou povinnost splnili. O nahnání skóre si však mohli nechat zdát. Na debakl ani zdaleka neměli...