Jakž takž jsme to ukopali, mohou si říkat čeští fotbaloví reprezentanti. I když do kvalifikační skupiny na mistrovství světa vstoupili tragicky, teplická upachtěná výhra 1:0 nad Slovinci jim zaručuje relativní klid.
OZNÁMKUJTE VÝKON ČECHŮ - ZDE
Stačí si to vzít pragmaticky - ve skupině jsou čtyři těžší soupeři (ano, bohužel, v současné situaci se mezi ně vedle Polska a Slovenska počítá Severní Irsko a Slovinsko), přičemž dva zápasy na jejich hřištích mají Češi za sebou. Ještě je čekají strastiplné cesty do Slovinska a na Slovensko.
ČTĚTE TAKÉ: Trápící se Češi to zvládli, porazili Slovince 1:0
Ve skupině na tom prostě nejsou tak špatně. Stačí jen jeden "detail" pro pokračování klidu - výhry, výhry, výhry. Ta proti Slovinsku byla vybojovaná, jak říkali před zápasem reprezentanti, snad i ukopaná - ale byla.
Teď ztrácejí Češi na Slovinsko dva body, ale mají zápas k dobru. Radově partě navíc trochu nahrál výsledek ze Slovenska, kde domácí výběr dvěma brankami v samém závěru otočil skóre na svou stranu a porazil Polsko 2:1.
ČTĚTE TAKÉ: Skromný Zítka není spasitel. Prý jen chytá
Do konce roku už by měl být národní tým na druhém místě. V listopadu totiž jede do San Marina, kde se očekává nejen výhra, ale také výrazné zlepšení skóre. Jenže druhé místo znamená pouze postup do baráže, v případě nízkého bodového konta ani to ne. Právě proto se ve středu očividně uvolněný Rada zbavil tlaku jen na pár měsíců. V březnu příštího roku už mu bude čelit ve Slovinsku. "Ale i tak je naše situace o dost lepší," věří Rada.
ČTĚTE TAKÉ: Radovi se ulevilo. A omylem trefil lahví Baroše
A věřit musí ještě tomu, že do roku 2009 vstoupí reprezentace zdravější, lepší, sebevědomější (listopadový zápas se San Marinem se snad nedá počítat jako test, tam se prostě musí vyhrát).
Protože velice špatný výkon v Polsku a upracovaně bídný doma proti Slovinsku nenechají židli pod jeho pozadím v klidu. Stačí jen jeden neúspěch a kritika se na něj svalí ze všech stran. "Jsem na to připravený. Ale věřím, že budeme silnější. Uzdraví se nám klíčoví hráči," uvedl kouč.
Jeho mise začala tak nějak podivně. Snad skončí až kdesi na africkém kontinentu...
Foto: Robert Sedmík
