Našlapaným stadionem v Edenu obíhala jedna mexická vlna za druhou. Přes 17 tisíc fanoušků nadšeně fandilo. Těsně před koncem přípravného zápasu fotbalové reprezentace s Norskem na tribunách panovala bujará nálada a spokojenost s vedením 2:1. Nový kouč Pavel Vrba však jako nevrlý tygr ve výběhu nervózně přešlapoval na hranici vymezeného prostoru pro trenéry. Jako by snad čekal, že se v úplném závěru ještě něco pokazí...
Od vítězné premiéry na lavičce národního týmu ho dělilo pouhých pět minut. V 88. minutě ale z dálky napřáhl Pedersen a jeho střela k překvapení všech včetně chybujícího gólmana Čecha skončila až v české síti. Tříminutové nastavení. Konec. Remíza 2:2.
"Nemůžu být spokojený. Když vedete dvě minuty před koncem 2:1 a neuhrajete to, tak je to prostě obrovská škoda. Na druhou stranu musím přiznat, že je remíza asi spravedlivá," prohlásil trenér Pavel Vrba na tiskové konferenci.
Svou premiérovou gólovou radost na reprezentační lavičce prožil už po jedenácti minutách hry, kdy Rosický na půlce Norska vybojoval míč a poslal svůj tým do vedení. "Navedl jsem si míč na střed. Brankář čekal, že to budu obstřelovat na vzdálenější tyč, ale já to schválně zkusil napálit na přední. Celkem hezký gól, myslím," popisoval s úsměvem český kapitán po zápase.
Norové, kteří během první půle hned několikrát nebezpečně zahrozili, sice zanedlouho srovnali, pět minut před přestávkou však vrátil vedení na stranu Česka po rohovém kopu Vydra. A fanoušci reprezentanty vyprovázeli do šatny bouřlivým potleskem.
Bez Rosického - bez kombinace
Po přestávce Vrba udělal hned čtyři změny v sestavě, v kabině už zůstal i v úvodním dějství nepřehlédnutelný Rosický. A právě absence kapitána byla na hře národního týmu nejvíce znát. Čechům se nedařila rozehrávka, lehce přicházeli o míč, nedostávali se do šancí. "Tomáš opět ukázal, jak důležitým hráčem pro tým je. Po jeho odchodu naše ofenziva ztratila kvalitu. Možná kdyby hrál celý zápas, tak jsme třeba uhráli lepší výsledek," přemítal Vrba.
Na tom, že půjde kapitán ze hry už v poločasové přestávce, byl ale trenér předem domluvený. "Měli jsme takovou dohodu s Arsenalem. A když se na něčem domluvím, chci své slovo dodržet. Ale stejně jsme chtěli vyzkoušet všechny hráče, aby všichni měli prostor ukázat se," vysvětloval kouč.
Druhý poločas dlouho nudil. A utlumený výkon se podepsal i na atmosféře v Edenu. Převládající ticho pouze sporadicky narušoval rozpačitý potlesk a výkřiky "do tmy". Zhruba dvacet minut před koncem se však fanoušci rozhodli, že když je nezahřeje fotbal, postarají se o to sami. Stadionem pražské Slavie začaly proudit mexické vlny doprovázené burácejícím skandováním. V takové kulise fotbalová reprezentace nedohrávala už hodně dlouhou dobu. "Tolik lidí na přátelák jsem ani nečekal. Atmosféra byla výborná. Jen škoda, že jsme nevyhráli," liboval si Rosický.
Fanoušci: Lepší než pod Bílkem!
Rozprouděné fanoušky nezmrazil ani zmiňovaný vyrovnávací gól na konečných 2:2. I když byl hodně zbytečný. Všichni už viděli nepříliš nebezpečně vypadající střelu v rukavicích brankáře Čecha. Jenže míč skončil v síti a prázdné ruce gólmana se jen na dálku omlouvaly spoluhráčům. "Určitě jsme to měl chytit, ale bohužel se tak nestalo. Byla to jednoznačně moje chyba, ale víc bych se v tom nebabral. To se holt někdy stává," přiznal Čech.
Přesto však po utkání mezi diváky panovala spíše spokojenost. Před stadionem a v hospodách v okolí Edenu převládaly pozitivní reakce. "Měli jsme vyhrát, ale i remíza je dobrá. Nikdo nemůže čekat, že po nástupu Vrby se hned všechno otočí k lepšímu. Herní projev byl ale už teď lepší než za Bílka," srovnával současného kouče s tím minulým například student Jakub Jandík v hloučku fanoušků.
"První poločas byl super, ale na ten druhej už se moc koukat nedalo. Rosický je na výkonu celého týmu strašně znát. Když není na hřišti, vůbec nám nefunguje rozehrávka a kombinace. Hlavně, aby se zase nezranil. Potom by to bylo blbý," doplnil v pozápasové diskuzi svého kamaráda David Rolfes.
