V pondělí uplynulo právě 35 let od historického triumfu československých fotbalistů na mistrovství Evropy v Bělehradě. Geniální fotbalový básník Antonín Panenka se rozeběhl na poslední penaltu a nezapomenutelným obloučkem rozhodl o vítězství týmu Václava Ježka nad Německem v penaltovém rozstřelu.
Slavnému kopu se od té doby neřekne jinak než "vršovický dloubák“ podle sídla pražských Bohemians, za které Panenka hrával. Tvořivý záložník se jím zapsal nejen do historie československé kopané, získal si také slávu a obdivovatele po celém světě.
Tehdejší reprezentace dosáhla na obrovský úspěch z role (jak jinak) podceňovaného outsidera. V roce 1976 se hrálo naposledy systémem, kdy na závěrečný turnaj postoupily z kvalifikací pouze nejlepší čtyři týmy. Čechoslováci byli mezi nimi a už to bylo velké překvapení.
V kvalifikaci za nimi zůstala i Anglie z Portugalskem, ve čtvrtfinále se přešlo přes silný Sovětský svaz. Přesto se nevěřilo, že by mohl kapitán Anton Ondruš po turnaji zvedat nad hlavu pohár pro mistra Evropy. Mnohem více se sázelo na poslední mistry světa z Německa a také na Nizozemce a domácí Jugoslávii.
PANENKŮV LEGENDÁRNÍ DLOUBÁK SLEDUJTE ZDE.
Nejdříve přišli na řadu Holanďané, které vedl tehdy nejlepší fotbalista světa Johann Cruyff. V základní hrací době vstřelil kapitán Ondruš dva góly, bohužel ten druhý do vlastní sítě, a tak rozhodlo prodloužení. V něm zazářil střídající veterán František Veselý, který přihrál na rozhodující gól Zdeňkovi Nehodovi a navrch sám přidal ještě jednu nádhernou pečetící trefu.
Ve finále s Německem vedli Čechoslováci už po půl hodině 2:0 po gólech Jána Švehlíka a Karola Dobiáše. Ještě do přestávky stihl snížit Dieter Müller. Další pohroma přišla těsně před vypršením devadesáté minuty, když Bernd Hölzenbein vyrovnal.
V prodloužení nikdo ze soupeřů nerozhodl, zápas tak musely rozhodnout penalty. První čtyři série měly úspěšné exekutory. V té poslední přišel za Německo na řadu Uli Hoeness a vysoko přestřelil. Scéna tak byla nachystaná pro Panenku a jeho neuvěřitelnou drzost. Za chvíli se Československo stalo poprvé a naposledy ve své historii mistrem Evropy.
"Veděl jsem ne na sto, ale na tisíc procent, že budu úspěšný, protože do té doby to takhle nikdo nekopl, nikdo to neznal. Byla to jen otázka toho to udělat. Měl jsem to perfektně nacvičené, protože jsem to dva roky dopředu trénoval. Já jsem to fakt velmi dobře uměl,“ řekl Panenka o mnoho let později v jednom dokumentu.
