Zatímco dospělá fotbalová reprezentace žije v očekávání kvalifikačního finiše afrického thrilleru, dvacetiletí mladíci už mají napětí za sebou. Bohužel. Vypadli totiž v osmifinále egyptského mistrovství světa. Přesto v týmu vykrystalizovalo několik potenciálních kandidátů dospělé reprezentační budoucnosti.
Jsou to polotovary, které může zničit spoustu různorodých vlivů. Jakési "betaverze" budoucích fotbalistů. Přesto, na pozadí ukončování utrápené africké kvalifikace, objevilo se v Egyptě několik fotbalistů, kteří mohou přinést českému fotbalu zajímavé vyhlídky. On-line deník TÝDEN.CZ přináší pětici nadějí.
Ondřej Mazuch. Jeho kariéra připomíná rozbitou horskou dráhu - vlastně přesně nevíte, jestli jeho fotbalový vozík pojede nahoru či dolů. Po nepovedeném (a nesmyslném) angažmá v „neprostupné" Fiorentině zvážil schopnosti a odešel do belgického Anderlechtu. Pohledem na egyptské trávníky je třeba říct, že by to mohl být dobrý tah - i když v Belgii Mazuch občas vyrobí hrubku jako hrom. Ale své vrstevníky při mistrovství na stoperovi jednoznačně převyšoval.
Martin Zeman. Kluk, který to může dotáhnout hrozně daleko. Oblíbenec kliček koloběžek, které zvládá rychle, dokonale, pořád. Sparťanský záložník v Egyptě pravidelně ukazoval, že by mohl být nástupcem „ostrých" křídelníků typu Karla Poborského. Ale má k tomu ještě dost daleko. Chce to lepší řešení finální fáze a hlavně vypulírování primadonských čertů v hlavě. S nimi má Zeman největší problémy.
ČTĚTE TAKÉ: Proklaté penalty. Mladí Češi vypadli s Maďarskem
Mladíci jedou z Egypta rozpolcení, byli lepší
Tomáš Fabián. Příjemné překvapení z Boleslavi. Kdykoliv odchovanec středočeského klubu nastoupil, potěšil individuální odvahou, až drzostí. Stejně jako Zeman se nebojí udělat jednoho, dva (tři) hráče. Turnaj se hbitému záložníkovi vydařil, ukázal ohromný potenciál. Boleslav má ve svém kádru neopracovaný diamant. Teď jej jen musí brousit, brousit, nepřebrousit...
Jan Vošahlík. Už dlouho hraje první ligu, o jeho kvalitách se ví. Je takovým tím ceněným typem komplexního útočníka - má slušnou techniku, dobrou hru hlavou, všeobecně pohotové zakončení. Nechybí mu sebevědomí, což prokázal třeba panenkovskou penaltou při osmifinálovém rozstřelu. V Jablonci poroste. Možná do reprezentačních rozměrů.
Jan Morávek. Musí sem patřit, i když na mistrovství spíše zklamal. Jeden z největších talentů českého fotbalu nebyl v Egyptě nikterak výraznou postavou, či dokonce záložním vůdcem české hry. Makal, bojoval, občas něco vymyslel,...ale bylo toho málo. V bundesligovém Schalke nehraje, je třeba doufat, že se to brzy změní - a Morávek neshoří v gigantickém krbu fotbalového zapomnění. Tak, jako před ním mnoho talentů hledajících hvězdnou budoucnost v cizině.
Foto: ČTK
