Úmrtí legendy
Zemřel kapitán stříbrné jedenáctky z Chile Ladislav Novák

Snad žádný jiný fotbalista neměl na domácí scéně takovou pověst příkladné profesionality a oddanosti své práci jako Ladislav Novák. Bývalý dlouholetý kapitán pražské Dukly a reprezentace zemřel v pondělí ve věku 79 let, jen 15 dní po smrti svého bývalého spoluhráče a další legendy čs. fotbalu Jána Popluhára.

Právě s Popluhárem a v únoru čerstvým osmdesátníkem Josefem Masopustem se Novák, jenž vedle svých nesporných herních kvalit proslul i neutuchající tréninkovou pílí a vybraným vystupováním, dostal na vrcholu své kariéry i do výběru světa.

Novák patřil k pilířům silné generace, jejíž snažení vyvrcholilo ziskem stříbrných medailí na mistrovství světa 1962 v Chile. Jeho postem byl levý kraj obrany, kde odváděl více než deset let maximálně spolehlivé výkony. Typickými znaky herního projevu jednoho z nejlepších levých beků světa své doby byly předvídavost, rychlost, technická zdatnost a zejména pak nesmírně korektně vedený boj.

Smysl pro fair play stavěl nejvýše, hrubost neměla v rejstříku jeho obranných zákroků místo. Novák uměl hrát na hranici tvrdosti a být nepříjemným protivníkem, nikdy se však nesnížil k zákeřnému faulu. Hlavně proto ho zdobí záviděníhodná, na obránce neuvěřitelná bilance - v životě nebyl ani jednou vyloučen.

Opravdový věhlas rodák z Loun (narozen 5. prosince 1931), jehož odrazovým můstkem se v osmi letech stal místní klub SK, nicméně získal profesionálním přístupem k fotbalu - příkladnou životosprávou a pevným denním režimem. Přísností sám k sobě se stále udržoval v kondici.

"Opravdu jsem takto žil. V přípravě jsem si přidával dávky navíc, trénoval jsem i o dovolené. Pečlivě jsem si hlídal váhu, nekouřil jsem, alkoholu jsem se vyhýbal. Polknout jen doušek den před utkáním pro mě bylo naprosto tabu," potvrdil kdysi.

Zodpovědnost udělala spolu s dalšími předpoklady z Ladislava Nováka ideálního kandidáta na kapitána mužstva. V letech 1952-66, ve kterých nastoupil k 75 zápasům reprezentace, odehrál plných 71 s kapitánskou páskou. Byl to on, kdo vedl národní tým do finále světového šampionátu proti Brazílii, v němž pak sváděl úchvatné souboje s míčovým žonglérem Garrinchou.

V československém dresu se Novák představil už na MS v letech 1954 a 1958. V roce 1960, kdy se tým postupně vyšplhal na vrchol, se podílel na třetím místě na mistrovství Evropy ve Francii. Gól si připsal jediný - roku 1957 v utkání Mezinárodního poháru proti tehdejší Německé demokratické republice.

Pilíř reprezentace i Dukly

Jeho kariéru lemovala jména dvou dalších výrazných osobností - Josefa Masopusta a Svatopluka Pluskala. Společně s nimi byl Ladislav Novák nejen ozdobou reprezentace, ale rovněž pražské Dukly. Během její zlaté éry vybojovala tato trojice osm mistrovských titulů. V Dukle Novák strávil 14 let (1952-66) a v součtu s působením v Teplicích (1950-51) v lize odehrál 309 utkání. V roce 1966 pak s Pluskalem odešel do Jablonce.

Po ukončení kariéry v roce 1968 Novák přesedlal na trenérské řemeslo. Začínal právě na severu Čech, od roku 1977 pak pokoušel štěstí v Belgii na lavičkách Lokerenu, Royalu Antverpy a městského rivala Beerschotu. Největších úspěchů dosáhl po návratu do vlasti se "svou" Duklou (1980-83), s níž vyhrál roku 1982 ligu a dvakrát Československý pohár. V letech 1971-72 koučoval spolu s Ladislavem Kačánim reprezentační tým.

V šedesáti letech si odešel užívat důchodu, jenže bez fotbalu po několika měsících nečinnosti trpěl. V roce 1995 nahradil ve funkci předsedy Unie českých trenérů zesnulého Václava Ježka.