Odvaha. Slovo, které teď často používá reprezentační trenér Petr Rada i jeho svěřenci. „V Polsku nám chyběla, proti Slovinsku už nesmí," varuje kouč.
Zatímco po sobotním utkání někteří reprezentanti mluvili o slušném výkonu, s odstupem čtyřiadvaceti hodin i oni sami přiznali, že se jim zápas v Polsku, který prohráli 1:2, nevyvedl.
Popel na hlavu si sypal Jaroslav Plašil, jeden z nejslabších hráčů chorzówského večera. „Poláci udrželi víc balon než my. Od nás záložníků příliš míčů na útočníky nelétalo, prostě se nedařilo," přiznal Plašil. Pak sebekritiku trochu zmírnil. „Není to jen moje vina, nebudu to brát na sebe. Je nás tam víc, fotbal je kolektivní hra," odmítl, že jeho neúspěšná role špílmachra byla zásadní pro českou fotbalovou tragédii.
Slovinsko teď musí on a jeho spoluhráči bezpodmínečně porazit. Jinak by to už bylo hodně špatné. „Nic jiného než vítězství neexistuje. Dostali jsme se všichni pod tlak, musíme se nakopnout výhrou. K tomu je potřeba více důrazu a odvahy," připomněl Rada, co mu nejvíce chybělo.
Když pak sáhl po praktickém příkladu absence nebojácnosti, dlouho se nerozmýšlel: „Třeba Radek Šírl. V Anglii se při přátelském utkání tlačil do koncovky. To mi v sobotu chybělo," pokáral záložníka Zenitu Petrohrad.
Sám Šírl chce co nejrychleji zapomenout. „My prostě musíme zvládnout středeční zápas proti Slovinsku. Když to nepůjde fotbalově, musíme to tam nějak dokopat," pokračoval v nastoleném trendu všeobecných názorů reprezentantů: výhra, nic jiného. A Šírl věří: „V tomhle mančaftu je síla, zvládneme to."
Dva dny se teď všichni, v čele s reprezentačním koučem, musejí zamýšlet. A doufat, že se výplody tohoto hloubání promění v pozitivní impuls, znamenající výsledkový obrat a první kvalifikační výhru.
Foto: Robert Sedmík
