Překvapivé, pěkné, kvalitní. První představení české reprezentace pod vedením trenéra Petra Rady je plné superlativů. Musí být. Dokonalý dojem z jejich hry proti fotbalistům Anglie kazí jen maličké mouchy, které je však potřeba rychle zabít, než se z nich stanou nebezpečné masařky.
Hlavní zpráva je dobrá. Češi se nebojí a stále mají mužstvo, které může porazit kohokoliv, byť s týmem Albionu jen remizovalo 2:2.
ČTĚTE TAKÉ: Kousek od výhry. Češi remizovali ve Wembley 2:2
Ve Wembley se národní tým vrátil ke hře, která jej dlouhodobě zdobí (či spíše zdobila) a která z něj v novém tisíciletí udělala jeden z nejlepších světových celků - Češi hráli velmi chytře, v komplexu týmově, kombinačně, na pár doteků.
ČTĚTE TAKÉ: Rada: Baroš musí přestoupit, pak to bude optimální
To je přesně styl, který se v posledních „unavených" letech vlády Karla Brücknera rapidně vytrácel. Překypoval chaos, neorganizovaný strach. I toho se Češi zbavili. Do zápasu před 70 tisíci diváků ve Wembley nastoupili Ujfaluši a spol. s optimismem, chtěli hrát fotbal. Věděli, že vyčkávací bázlivost by znamenala tlak, dost možná gólovou katastrofu.
UTKÁNÍ ANGLIE - ČESKO V OBRAZECH - PODÍVEJTE SE ZDE
Trenér Rada pravděpodobně předložil hráčům jasnou vizi: nenechat se zatlačit, být aktivní. A jeho svěřenci tento záměr splnili. Zaujaly i individuální výkony - moc dobrou premiéru si odbyl šikovný křídelník Radek Šírl, veprostřed zálohy vládl „lupič míčů" Jan Polák, výborný byl i Milan Baroš. Jen tak dál.
Ale z druhé strany - příchod jednooké euforie, zakládající se na návratu „starého dobrého Česka", musí být zmírněn, či možná dočista zastaven. Dělat definitivní závěry, to by byla velká chyba.
ČTĚTE TAKÉ: Houpačka ve Wembley: Nejdřív řev, pak mrtvolné ticho
Šlo jen a pouze přátelské utkání, Angličané rozhodně nepředvedli maximum, navíc skvělý český výkon sráží zbytečné chyby při standardních situacích. Dva góly v nastaveném čase, to se obraně, v níž působí hvězdy Atlétika Madrid (Tomáš Ujfaluši) nebo AC Milán (Marek Jankulovski), prostě nemůže stát. Je to české prokletí, na kterém je třeba pracovat. Vzpomínka na zmrtvýchvstalého Turka z nedávného Eura stále příšerně bolí. Navíc výhra v Anglii by byla o dost sladší než „jen" remíza.
Každopádně první krok na cestě do Jihoafrické republiky, kde se v roce 2010 uskuteční mistrovství světa, je sladce sympatický. Jen to chce zabít a zničit ony defenzivní mouchy.
Potenciál na to, být jedním z nejlepších na této planetě, český tým rozhodně má. Kdyby to tak nebylo, neřekne Petr Rada po zápase ve Wembley: „Měli jsme tu vyhrát. Je to škoda."
Kvalifikace o účast na světový šampionát 2010 začne v září.
Foto: Robert Zlatohlávek
