Slavia zašlou slávu jen tak neobnoví,
rochňá se v bídě jak Francouz v hlemýžďovi.
Sbohem dal Edenu Karel Jarolím,
hráči bloumají sestupovým údolím.
Noví trenéři už buší na vrata,
Petrouš je zřejmě jen dočasná záplata,
Má jednu výhodu před kouči-čaroději,
vyjde totiž ze všech kandidátů nejlevněji.
Adeptů na lavičku je celá řada,
Dovalil, Beránek, Hřebík, Uhrin, či Rada.
Kdy už se ve Slavii pohnou ledy?
Na otázky zatím nejsou odpovědi.
Dovalil, ten chlapík se třemi koleny,
v květy umí proměnit fotbalové pupeny.
Práce v klubu je pro něj třináctá komnata.
Opustil by svoje vypiplaná lvíčata?
Beránek už dávno neskotačí ladně,
proměnil se v nenápadnou ovečku v Kladně.
Odvykl si na jasnou záři reflektorů,
vlnu má však stále kvalitní, bezesporu.
Hřebík, ten milovník různých čtverců,
prožil už řádku trenérských kotrmelců.
Možná mu chybí řev fanoušků z tribuny.
Nastal čas na návrat do edenské laguny?
Uhrinovi stýská se po české konverzaci,
opustil rumunskou i kyperskou destinaci.
Vyřeší právě on sešívanou tajenku?
Přijal by vůbec slávistickou volenku?
Zahořklý Rada čeká na sešívané laso,
chce zas hodit do ohně své obnažené maso.
Po angažmá slintá jak kanibal na pláži.
Spraví si chuť po reprezentační blamáži?
"Kterého kouče mám přijmout za svého?!
Jsem z toho jelen," říká Platil hlasem hajného.
Body ani finance nejsou k dostání,
Slavii pomalu zvoní klekání.