Skoro hollywoodský příběh byl k vidění v neděli na Žižkově. K druholigovému duelu dorazilo béčko Sparty a právě její hráč zápas rozhodl. Zdeněk Folprecht ale zařídil obrat domácích, kam ho na půlroční hostování poslala právě Sparta.
Sparťanem je odmala, rudý dres oblékl poprvé už v deseti letech. Nikdy by ho nenapadlo, že dosavadní životní gól dá právě jí. Stalo se tak v devátém kole druhé ligy, ve kterém Žižkov porazil letenské béčko 3:1.
Hosté přitom na Žižkově vedli, ve druhém poločase ale devatenáctiletý Folprecht zařídil senzační obrat. Nejprve přihrál na vyrovnávající gól Bořilovi a poté skvělým volejem zařídil vítěznou trefu. A dostavila se obří euforie.
"Na zápas proti Spartě jsem se strašně těšil. Byl to můj nejdůležitější gól v životě. Ale když jsem ho vstřelil, tak mě napadlo, jestli se mám radovat, nebo ne, když vlastně patřím Spartě. Ale nešlo to, radoval jsem se jak blázen," smál se hrdina dne.
Ten si půlroční hostování na Viktorce doslova vymohl. V minulé sezoně totiž trénoval s áčkem, zápasy však hrál za druholigovou rezervu. Žádný ideál.
"Chtěl jsem trénovat i hrát se stejným týmem. V áčku Sparty jsem necítil šanci se prosadit, tak jsem kývl na nabídku ze Žižkova. A rozhodně nelituju, Viktorka má ambice postoupit do první ligy," pochvaluje si mladý záložník.
V neděli se navíc vytáhl nejen před svými bývalými spoluhráči, ale i před generálním sportovním manažerem letenských Jozefem Chovancem. Ten se přišel na zápas podívat, a co se sparťanské budoucnosti týče, musel být nejvíce spokojen právě s výkonem hráče se sedmnáctkou na zádech.
Folprecht nyní věří, že mu dobrý výkon může pomoci v další kariéře: "Ve Spartě to mají odchovanci hodně těžké. Prosadil se vlastně jen Rosický. Teď tam hrají na mém postu Matějovský, Kucka nebo Vacek. To jsou hráči, kteří už mají jméno a nepřišli do Sparty, aby seděli na lavičce."
Tam nyní podle všeho nebude sedět ani on. Na těžkém podmáčeném terénu, kdy zápas občas připomínal spíše vodní pólo než fotbal, zazářil. "Možná mi pomohlo, že mi Honza Bořil na utkání půjčil svoje kopačky, protože já jsem měl jen ty s menšími kolíky. Asi mu je už nevrátím a budu v nich hrát dál," smál se bývalý kapitán reprezentační devatenáctky.
