Rozruch kolem lustračního osvědčení předsedy Českomoravského fotbalového svazu Pavla Mokrého byl zřejmě zbytečný. Ve vedení sportovních svazů a sdružení totiž mohou legálně sedět bývalí estébáci.
K TÉMATU: Nebyl jsem estébák, brání se šéf českého fotbalu
Zákon o sdružování občanů 83/1990 Sb. zní jasně. O povinnosti negativní lustrace pro vedoucí funkcionáře (nejen) sportovních sdružení (svazů, asociací, federací atd.) v něm není sebemenší zmínka. Jednotlivé svazy si své představitele volí na základě vnitřních regulí; v těch byste nutnost negativní lustrace také nenašli.
„Pokud vím, ve stanovách to nemá žádný svaz. A nebylo tomu tak ani těsně po revoluci,“ tvrdí generální sekretář Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV) Jan Boháč. Podle něj si rozhodují svazy o svých představitelích jen a pouze dle vlastního uvážení, na což mají jako samostatné právní subjekty plné právo. „Když si nějaký svaz dá do stanov, že ve vedení chce mít například jen myslivce, bude tam mít myslivce.“ Zmíněný zákon 83/1990 totiž s trochou nadsázky staví estébáky a myslivce do stejné roviny.
Právo vs. morálka
Mokrého kauza je tedy z právního hlediska zcela bezpředmětná. I kdyby se potvrdilo, že fotbalový předseda obdržel pozitivní lustrační osvědčení, na výkon jeho funkce by to nemělo žádný vliv. I přesto, že právě negativní lustrace byla podmínkou, aby v roce 2005 mohl kandidovat na předsednický post. Moravští delegáti, kteří negativní osvědčení požadovali spolu s čistým trestním rejstříkem, však byli českými kolegy přehlasováni.
Potud právní rozbor. Otázkou zůstává, zdali Mokrý při přijetí kandidatury lhal s vědomím, že své lustrační osvědčení nebude muset nikdy ukázat. Zatím tak totiž neučinil, což může vést ke spekulacím proč. Mokrý o kauze odmítá mluvit a médiím poskytl strohé vyjádření, v němž spolupráci s StB rezolutně odmítl.
Foto: Robert Sedmík
