Když s ním mluvíte, občas pochybujete, zda mu je skutečně dvacet. Na svůj mladý věk totiž odpovídá až nečekaně dospěle. Vždy chvíli váhá, než odpoví. Své reakce na otázky sumíruje, mluví dost rozvážně. Fotbalový útočník Martin Fenin, autor druhého gólu Česka v semifinálovém utkání světového šampionátu juniorů proti Rakousku, zřejmě přesně ví, co od života chce.
Z vašeho hlasu je poznat, že postup do finále jste už stihli oslavit (rozhovor proběhl pět hodin po zápase s Rakouskem).
Ale ne, jen jsme si trochu zakřičeli. Nic velkého, čeká nás let do Toronta, takže na nějaké mecheche není čas.
Úspěch Čechů v obrazech: Fotogalerie
Na co jste myslel, když rozhodčí ukončil zápas?
Moje pocity jsou trochu smíšené…
…Prosím?! Smíšené? Čekal bych euforii z vítězství?!
Jasně, že jsem šťastný! Ale ještě není hotovo, chci vyhrát i poslední zápas, pak teprve bude chvíle pro euforii. Ale za vítězství nad Rakouskem jsem strašně rád (na slovo "strašně" klade velký důraz). Rivalita mezi oběma týmy byla před zápasem nepředstavitelná.
Proč?
Víte, chci abyste to dobře pochopil. (Rozmýšlí se) Za ně hráli kluci, kteří se v Rakousku ani nenarodili. Slovák, pak ten Nigerijec narozený v Pákistánu, nějaký kluk z Balkánu, a dokonce i Čech. Takový způsob fotbalové „emigrace“ považuju za takovou… nevím, jak to nejlépe vystihnout, za potupu. Hráli jsme proti takovému mixu národů. A já cítím satisfakci, že jsme je my, Češi, porazili. Ale proboha, žádný rasista nebo něco podobného nejsem!
Myslím, že jsem to pochopil správně. Zajímá mě, zda si uvědomujete, co jste dokázali. Tušíte, jak se postavíte k nabídkám klubů, které vás budou chtít z Teplic koupit?
Tak předně: v teplickém klubu mám smlouvu do roku
Čtěte také: Fotbalová pohádka pokračuje: Češi jsou ve finále!
Otec hrál fotbal?
Ne, i s mamkou se věnovali volejbalu.
Řeknu vám dvě jména a schválně, co vás napadne: Papadopulos, Svěrkoš.
Aha, vy narážíte na to, že oba jako hodně mladí zazářili v lize, kývli na zahraniční nabídku a od té doby fotbalově nerostou. (Papadopulos se přes londýnský Arsenal dostal do německého Leverkusenu, ale marně se snaží vydobýt místo v základní sestavě; Svěrkoš odešel také do bundesligy a později do vídeňské Austrie, výrazněji se však neprosadil a před několika dny se vrátil zpátky do Baníku Ostrava – pozn. red.). Já vám ale taky řeknu jedno jméno – Edin Džeko.
Chat s Martinem Feninem 20.7.2007 od 13 hodin
Hm, a co?
S Edinem se dobře znám z teplického klubu. V létě podepsal smlouvu ve Wolfsburgu, před tím vyrostl v Ústí nad Labem a v Teplicích. Jeho cesta se mi líbí – uměl si počkat na správnou chvíli k přestupu.
Jak tu chvíli poznáte vy?
Jednoduše. Nechci jít někam, kde budu jedním z pěti šesti hráčů, které chce klub vyzkoušet a pak se uvidí. Půjdu tam, kde o mě bude stát trenér. Až řekne: chci Martina Fenina, je to hráč, na kterém chci stavět.
Čtěte také: Cesta české fotbalové dvacítky do finále
Jaká je vaše vysněná soutěž?
V Kanadě jsme se s klukama přesvědčili, že nejlepší fotbal se hraje jen před plnými hledišti. Hodně lidí chodí na fotbal v Anglii, Německu, třeba i ve Skotsku.
Vraťme se na šampionát. Jméno druhého finalisty zatím neznáte. Tak si vyberte: Chile, nebo Argentina?
Ať proti nám bude hrát kterýkoli z nich, my favoritem nebudeme. Možná by nebylo špatné hrát s Argentinou. Už jsme s ní na turnaji hráli, a i když při nás při bezbrankové remíze stáli všichni svatí, bylo na soupeři patrné, jak hodně mu náš styl neseděl. Třeba to vyjde i podruhé. A penalty my umíme (úsměv).
KDO JE MARTIN FENIN
Fotbalově vyrostl v severočeských Teplicích. Do prvoligového kádru nakoukl poprvé na podzim roku 2003, do týmu si ho z juniorky vytáhl trenér František Straka. V nejvyšší fotbalové soutěži debutoval v sedmnácti letech, do současnosti odehrál 62 zápasů, vstřelil v nich 8 gólů. Co do počtu odehraných ligových zápasů je vůbec nejzkušenějším hráčem týmu, který reprezentuje Česko na světovém šampionátu v Kanadě. V turnaji se
Foto: ČTK
