Dva nesmiřitelní rivalové, kteří si nemohli přijít na jméno. Co jiného by mohlo Josého Mourinha s Arsènem Wengerem spojit jiného než fotbal? Ve finále Ligy mistrů se oba dojali, když společně poslouchali fanoušky zpívající hymnu Liverpoolu.
Když se řekne Arsène Wenger, každého napadne jen jediné slovo - Arsenal. Při jménu Josého Mourinho to tak jednoznačné není - Chelsea, Real, Manchester United či Inter Milán jsou kluby, kterými jeden z nejkontroverznějších trenérů prošel. Do velkolepého finále Ligy mistrů se letos neprobojoval ani jeden z mančaftů, přesto pozvat oba kouče gigantů Premier League sledovat zápas ve stejném televizním studiu zdánlivě nevypadalo jako dobrý nápad.
Jenže překvapili. Před úvodním výkopem mezi Liverpoolem a Tottenhamem oba užasli, když společně poslouchali příznivce The Reds zpívat klubovou hymnu You'll Never Walk Alone.
Mourinho ceremoniál nazval "krásným" a zvedl palec, Wenger s ním souhlasil a označil zážitek za jedinečný. Bývalý dlouholetý trenér Arsenalu po zhlédnutí gólů z kopaček Mohameda Salaha a Divocka Origiho připustil, že Liverpool je specifické místo pro fotbal.
"Liverpool je město hudby, dělnické třídy a fotbalu," prohlásil Francouz.
ICYMI: One of the iconic moments from last night as Jose Mourinho and Arsene Wenger are left STUNNED by Liverpool fans' anthem 'You'll Never Walk Alone' ahead of kick-off.
- beIN SPORTS (@beINSPORTS) 2. června 2019
This is why we love football 🙌#beINUCL #UCLFinal pic.twitter.com/oEfufJpAfX
Nesmiřitelní rivalové
Jejich setkání na trávníku nikdy nepatřila mezi vřelá, v lepším případě si po zápase vlažně stiskli ruce. V tom horším na sobe začali řvát, jako například v roce 2014. Portugalec, tehdy ve službách Chelsea, vylétl v průběhu zápasu z lavičky, jako by ho píchla vosa. Dnes čtyřiapadesátiletý proslulý cholerik se vzápětí pustil do ostré hádky se svým protějškem, nebylo daleko k fyzickému napadení.
Hořkost mezi kouči se však datuje mnohem dřív, konkrétně do roku 2005. Mou se tehdy nerozpakoval a nazval svého soka voyeurem. Ani Francouz neměl pro tehdejšího kouče Chelsea vlídnějších slov. "Je úplně mimo realitu a porušuje všechna pravidla slušného chování. Když dosáhne hlupák úspěchu, neudělá to z něho inteligenta, ale ještě většího pitomce," takto komentoval Wenger Mourinhovu nabubřelost.
A další. "Podporujete svůj klub a čekáte, čekáte a čekáte. Titul ale nepřichází, což je velice nudné," reaguje kontroverzní Portugalec na Wengerovu dlouhou šňůru bez zisku titulu. "Nikdy jsem o něm nemluvil na žádné tiskové konferenci a nezačnu s tím ani teď. Jenom si myslím, že je to spíš trapné pro Chelsea než pro mě. Popravdě se za něj stydím," odrazil úder Wenger.
Došlo i na strkanice, ostrá slova nebyla ničím výjimečným. Na pivo spolu nejspíš dlouholetí nepřátelé nepůjdou, ostré napadání druhého je však nejspíš minulostí. Inu, fotbal dokáže spojit i ty nejzarytější nepřátele. I když kdo ví. Mourinho do své autobiografie napsal: "Jednoho dne si ho najdu a rozbiju mu hubu." Tentokrát se však vzájemné setkání obešlo bez zranění.
