Francouzská kopaná klečí bezradná
v hloubce propasti, jež nemá dna,
Francouzský fotbal je bez ladu a skladu,
galští kohouti předvedli maškarádu.
Vzali si příklad ze světa lidí,
čeleď hrabavých se za ně stydí.
Během mistrovství v Africe
staly se z kohoutů slepice.
Klapaly přerostlými zobáky v kabině,
hrdinně se válely ve vlastní mršině.
Požíraly si své hřebínky,
občas vynechaly tréninky.
Máchaly křídly, klovaly se navzájem,
právem se loučily s africkým turnajem.
Hvězdy byly jak pytel blech.
Největší blecha? Domenech.
Šedivý trenér, nepřítel všech,
byl hráči odsunut na druhý břeh.
Šel střemhlav k zemi svou tváří vrásčitou
jak v dubnu letadlo s polskou elitou.
Koukal jak holá zadnice z křoví.
Co s ním teď bude? Ach jo. Kdoví
.
Vydrží tlak jak v papiňáku?
Vidinu své hlavy ve svěráku?
Nebo hrdý kouč vše špatné spláchne?
Vždyť ani tchoř netuší, že páchne.
Možná by to s Domenechem lépe dopadlo,
kdyby hrál místo fotbalu divadlo.
Výtečně hrál by roli papíru,
dle Anelky by mu seděla na míru.
Příchozího Blanca čeká těžká práce...
Velká francouzská exhumace.
Foto: ČTK/AP
