Naposledy měli českobudějovičtí příznivci možnost vidět v prvoligovém souboji ve svém mužstvu Karla Poborského. Naposledy měli i příležitost vidět dres s číslem 8, který právě tento hráč na svých zádech nosil. Českobudějovický klub ho totiž vyřadí ze sestavy hráčských dresů.
Nebylo to pro Poborského ale jediné překvapení. Na hrací plochu nastoupilo deset hráčů v bílých tričkách, jen on v dresu. Spoluhráči měli na zádech osmičku a na hrudi karikaturu svého spoluhráče a zároveň prezidenta klubu společně s nápisem "Díky Steve". Vše vymyslel prezident klubu Horejš a karikatura Poborského rozhodně neurazila.
"Bylo to překvapení a vzalo mě to. Když jsem vyšel poslední z kabiny, tak v dresu Dynama jsem byl sám a to mě trochu zaskočilo," řekl Poborský, který prý pozval mužstvo a realizační tým na malou večeři. "Já se tam ale dlouho zdržet nemohu, již zítra ráno se musím hlásit u reprezentace," prozradil nový vedoucí celku ČR.
Na dotaz, zda je to definitivní konec s fotbalem odpověděl vyhýbavě. "Dnes končím s aktivní kariérou. Momentálně si chci od aktivního fotbalu odpočinout. Hraji ale od pěti let a sedmnáct let profesionálně. Fotbal je pevnou součástí mého života a nejde to naráz přestřihnout. Nyní si chci ale odpočinout," naznačil Poborský, že nějakou nižší soutěž by si asi ještě chtěl zahrát.
Poslední týden byl pro něj prý hodně hektický. "Již jsem ani tři poslední dny nebral telefony. Chtěli jsme uspět a nejen proto, že jsem končil. Rozlučku jsem si ale užil. Prohráli jsme a s tím nejde nic dělat," pokračoval fotbalista, který měl na kopačce i svůj poslední ligový gól. "Dostal jsem dobrý míč od Černého, dobře si jej zpracoval, ale špatně trefil. Je to škoda, jinak bych tady seděl v lepší náladě," řekl Poborský na tiskové konferenci po souboji.
"Domácím fanouškům, kteří se přišli rozloučit, samozřejmě děkuji. Bylo to hodně emotivní," pokračoval záložník, který si prý poslední dres ponechá. "Určitě, vždyť já je sbírám," byla blesková odpověď Poborského. Na dotaz, zda po neúspěšné sérii neskončí trenér František Cipro řekl: "Troufám si odhadnout, že na postech trenérů se nebude nic měnit."
Karel Poborský s fotbalem začínal v Třeboni, premiérový ligový start si připsal v dresu Českých Budějovic 13. srpna 1991 proti Bohemians Praha. V reprezentaci debutoval v únoru 1994 proti Turecku, poprvé se trefil ve čtvrtfinále ME 1996 padáčkem do sítě Portugalska. Se 118 zápasy je rekordmanem české a čs. reprezentace. V létě 2002 se vrátil ze zahraničí do české ligy a v dresu Sparty se nadlouho stal největší osobností domácí soutěže. Na podzim 2005 byl kvůli neshodám s trenérem Jaroslavem Hřebíkem vyřazen z kádru Sparty a později přestoupil do tehdy druholigových Budějovic, kde je předsedou představenstva a má tam vlastnický podíl.
Kariéra: Třeboň (1978-84), České Budějovice (1984-87), Třeboň (1987-88), České Budějovice (1988-94), Viktoria Žižkov (1994-95), Slavia Praha (1995-96), Manchester United (1996-97), Benfica Lisabon (1997-01), Lazio Řím (2001-02), Sparta Praha (2002-05), České Budějovice (2005-07)
Reprezentace: 118 zápasů, 8 branek (1994-2006)
Největší úspěchy: vicemistr Evropy 1996, semifinalista ME 2004, účastník ME 2000 a MS 2006; třikrát mistr české ligy (1996 se Slavií, 2003 a 2005 se Spartou), mistr anglické ligy 1997; semifinalista Poháru UEFA 1996
Ligová bilance: 234 zápasů/64 gólů v české lize, 37/5 v anglické lize, 99/16 v portugalské lize, 46/5 v italské lize
Ocenění: český Fotbalista roku 1996 (spolu s Patrikem Bergerem), člen All stars týmu ME 1996, vítěz ankety Král ligových trávníků 1996, Osobnost české ligy 2003, 2004 a 2005
Blažek prožil nádherné loučení
Jednou možná bude chovat na klíně vnoučata a vzpomínat, jak se na Letné loučil se sparťanským dresem. I tak může vypadat důchodové rozjímání čtyřiatřicetiletého brankáře Jaromíra Blažka. Fanoušci mu připravili ohromné ovace, kterých se dočkali mnozí slavnější sparťané v historii klubu. Nebylo divu, že byl ústřední postavou sparťanských oslav.
Loučení s Blažkem se odehrávalo na etapy. První začala ještě před výkopem, kdy se s ním oficiálně rozloučil klub. Už tehdy lidé jako jeden muž povstali a skandovali jeho jméno. "Bylo to dojemné, někdy bylo těžké se během utkání soustředit," připomněl Blažek, protože obvykle se přidal celý stadion. "Jsem zvyklý pokaždé lidem kynout, ale dnes to moc dobře nešlo. To bych asi ani nechytal," vykládal Blažek po utkání při setkání s novináři.
Takový odchod si prý vysní každý fotbalista. "Je to úžasný zážitek, do konce života si dnešní den uchovám v paměti. Je skvělé odcházet na vrcholu, kdy jsme dali lidem dva poháry. Pro lidi se ten fotbal hraje a my jsme jim udělali asi obrovskou radost," vysvětloval Blažek mohutnou vlnu radosti, která zalila stadion.
Byl rád i kvůli tomu, že celé to 'divadlo' viděla zblízka i jeho manželka a obě děti. "Obvykle na fotbal nechodí, ale dnes jsem jí pozval a ona dorazila, z čehož mám velkou radost. Je fajn vědět, že jsou všichni s vámi v takový velký den," popisoval Blažek silné dojmy, kterými procházel.
Nejkrásnější okamžik ale prý prožil už ve chvíli, kdy zvedl nad hlavu pohár pro ligového mistra. "Původně ho měl zvedat Tomáš Řepka jako kapitán, ale přišel za mnou, ať ho zastoupím. Tím mu moc děkuji, je to hezké gesto," pochvaloval si rozhodnutí dalšího zkušeného hráče.
Blažkovy šťastné dny navíc umocňuje, že už v sobotu vyhrál jeho budoucí zaměstnavatel Německý pohár a on si s Norimberkem zahraje Poháru UEFA. "Sledoval jsem to, každé dva dny teď můžu slavit," připomněl, že ještě o další dva dny dříve získal se Spartou pohárovou trofej také on sám.
Foto: ČTK
