Postřehy sportovního seniora
Vynikající hráči, schopní funkcionáři

Petr Čech, jeden z nejlepších fotbalových brankářů v historii, se 124 starty rekordman české reprezentace, se po skončení aktivní kariéry přesune do funkcionářského křesla a stane se sportovním ředitelem mocného anglického Chelsea FC. Převezme důležitou pozici v jednom z nejbohatších klubů na světě, kde nejvíce zářil během své fotbalové dráhy. Jaké vyznamenání nejen pro něj, ale i pro celý český fotbal.

Není sám, komu se takové pocty po skončení aktivní činnosti dostalo. Pavel Nedvěd, držitel prestižní trofeje Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu světa časopisu France Football za rok 2003, se v roce 2010 stal členem vedení slavného italského Juventusu Turín, o pět let později byl dokonce zloven jeho viceprezidentem.

Ale nejde o první případ, kdy se v tomto uznávaném a trofejemi ověnčeném italském klubu prosadil do struktur vedení bývalý vynikající český fotbalista. Podobnou cestou šel Nedvědův předchůdce slávistický útočník Čestmír Vycpálek.

Za ´Starou dámu´nejprve v ročníku 1946/1947 hrál, pak dovedl v roli trenéra první mužstvo ke dvěma mistrovským titulům a do finále Poháru mistrů v roce 1973. A následně se přesunul do vedení, převzal funkci sportovního ředitele, šéfa vyhledávačů talentů. Stal se legendou Juventusu ve všech rovinách.

V obdobné renomé si vydobyl Ferdinand Daučík, bratislavský rodák, jenž v roce 1938 reprezentoval Československo na světovém šampionátu ve Francii a v dresu Slavie dobyl tehdy nejcennější klubovou trofej Středoevropský pohár. Stal se pojmem ve Španělsku, podepsal se ve více rolích pod úspěchy FC Barcelony, Atlétika Madrid, Athletika Bilbaa, Realu Zaragozy a dalších, v Portugalsku vedl FC Porto.

Vycpálek a Daučík měli smůlu, že šířili věhlas českého fotbalu s nálepkou ´zrádců národa´, neboť opustili komunistický režim. Nesmělo se o nich psát, měli být zapomenuti. Nedvěd a Čech jsou v docela jiné situaci. Jejich silné pozici v předních evropských klubech si český národ právem váží.