Velkoklub a ztráty
Blbá nálada v Arsenalu (snad) pomůže Rosickému

Fanoušci Arsenalu před každou sezonou říkají: "A letos už to vyjde. Letos to bude jiné." Na začátku nové sezony však už neříkají nic. Raději. Klub, který od roku 2005 nezískal jedinou trofej, je zahalen do negativismu. Start Premier League to jen potvrdil.

Existuje dokonce speciální internetová stránka, která počítá, jak dlouho se již Arsenal neradoval z jakéhokoliv poháru (http://www.sincearsenallastwonatrophy.co.uk/) - hořká bezvýchodnost si prostě žádá alespoň pořádnou dávku anglické ironie.  

Arsenal a jeho manažer Arséne Wenger razí dlouhodobou taktiku cesty mládí a minimálních investic. Letos sice klub přivedl Oliviera Girouda, Lukase Podolského a Santiho Cazorlu, dohromady za 43 milionů eur, ale fanoušci to nevnímají jako extra posilnění už jen kvůli známému faktu, že z Arsenalu odchází Robin van Persie, kterého o víkendu doplnil ještě klíčový defenzivní hráč Alexandre Song, jenž si vytrucoval přestup do Barcelony.

"Arsenal mám v srdci, ale bojím se, že klub s takovou přestupní strategií a prioritami nikdy nebude mít na ty nejlepší. A já chci vyhrávat trofeje," vysvětlil hlavní důvod svého odchodu Robin van Persie.

První utkání proti Sunderlandu naznačilo, že nizozemský střelec by mohl mít pravdu a Arsenal letos bude provázet nomen omen minulých sezon - nejisté výsledky a ztráty se soupeři, s nimiž by ztrácet neměl. Sobotní remíza 0:0 navíc okamžitě  ukázala, jak moc van Persie, v minulé sezoně s třiceti góly nejlepší střelec Premier League, bude chybět.

"Nebudeme si na nic hrát. Odešel nám zralý, devětadvacetiletý hráč, který patřil mezi naše opory. Náhradu za takového fotbalistu najdete jen těžko. Ale myslím si, že bez van Persieho i bez Songa pořád dokážeme hrát o titul s těmi nejlepšími," řekl po zápase se Sunderlandem Wenger.

"Lukas Podolski se bude zlepšovat, Olivier Giroud už teď ukazuje potenciál a s výkonem Cazorly proti Sunderlandu jsem byl velmi spokojen, byl vlastně u všech našich velkých šancí."

Jenže blbá nálada na Emirates Stadium je výrazně cítit. I Wenger, jenž se prvoplánově snaží šířit optimismus, naznačil, že hvězdy už v Arsenalu nezůstávají: "Robin i Alex chtěli pryč. Nic jsme s tím nemohli udělat. Už jsme na to zvyklí," zamířil třeba k odchodu Cesca Fàbregase a před ním Thierryho Henryho, kteří si oba vynutili přestup do Barcelony.

"Berme to tak, že se nám uzdravují Jack Wilshere a Tomáš Rosický, na oba budeme hodně spoléhat," dodal Wenger. 

Pro Rosického se v Arsenalu, paradoxně, rýsuje velmi zajímavá sezona. Už na konci té minulé se napevno vrátil do základní sestavy a předváděl skvělé výkony. Momentálně je zraněný, ale budoucí pozice klíčového hráče, na němž stojí hra, by mu mohla být Wengerem předána a mohla by mu sedět - Rosický vždycky miloval roli šéfa, vůdčí osobnosti, hvězdy. Snad to ještě dokáže. Vrátit k plnému tréninku po operaci podkolenní šlachy by se měl na začátku září.

A Wenger? Nikdo mu nezávidí.

Francouzský trenér vstupuje do sezony,  která může být definitivně poslední na jeho dlouhé cestě historií Gunners. Už minulý ročník měl pořádně nahnuto, část fanoušků chtěla kvůli opětovně neúspěšným výsledkům jeho odvolání, avšak Wenger přežil. Zatím. Každý další smutek fanoušků Arsenalu se totiž bude měnit ve frustraci a Francouz bude první na ráně.