Byl to ošklivý a bolestivý rozvod. Fernando Torres utekl z Liverpoolu a nechal za sebou zlost, spálené dresy a emotivní promluvy těch, kteří si mysleli, že španělský superstřelec bude navždy oblečen do červeného dresu omamující Anfield Road. V neděli odehraje Torres za Chelsea svůj první zápas. Proti Liverpoolu.
Je to příběh jako z červené knihovny. Setkání se starou láskou hned po odevzdání se té nové. Jenže Torres je pragmatik. "Teď chci dát gól Liverpoolu. To je fotbalový život," krčí rameny a potvrzuje bez zábran starou pravdu: "Fotbal není o lásce. Já jsem nikdy nelíbal znak Liverpoolu a nedělal ze sebe klubistu. Romantismus z fotbalu vymizel. Lidé přicházejí a odcházejí. Někdo líbá znak, aby se zalíbil. Já chci jen dávat góly."
Torres měl ve svém fotbalovém životě jen jednu opravdovou lásku. Atlétiko Madrid. Tam vyrůstal, tam se stal slavným. A tam se možná jednou vrátí. "Je nesmyslné nazývat mě zrádcem. Nejsem zrádce. Mám ideální fotbalový věk a chci hrát v klubu, který má šance na ty nejvyšší cíle. A to Chelsea má. Hraje o titul v Champions League i v anglické lize. Liverpool nedokázal ani jedno z toho," dává další argumenty odchodu z Anfieldu. "Po dva roky se v klubu nic nedělo, kádr se oslaboval. Přestával být konkurenceschopný."
Torres není liverpoolský srdcař jako třeba Steven Gerrard. O skvělém středním záložníkovi se téměř každoročně mluví v souvislosti s přestupem do top evropského klubu. Jenže Gerrard nikdy neodešel. A neodejde. "On je jiný. A chápe mě. Vždyť právě od Stevena jsem dostal snad první blahopřejnou esemesku. Přál mi mnoho štěstí," říká Torres.
"Samozřejmě, nedělní zápas pro mě bude jiný. V Liverpoolu jsem strávil krásná léta. Bude to emotivní. Ale pokud budu hrát, chci hrát co nejlépe a ukázat Romanovi Abramovičovi a spol., že vážně stojím za těch 50 milionů liber, které za mě zaplatili."
Torres přece jen něco slíbil - když dá dnes Liverpoolu gól, nebude se radovat. To je maximum jeho fotbalového romantismu.
