Pelto, může být i hůř. V Turecku létají i kameny, říká Kadlec

Kameny na hřišti, stovky světlic v hledišti, zacpané ulice fanoušky a hráči odjíždějící ze stadionu v obrněném voze. I tak vypadá fotbal v Turecku, jak ho během uplynulé sezony zažil český reprezentant Michal Kadlec ve Fenerbahce. I proto prý nejde srovnávat tureckou fanouškovskou kulturu se současnou situací na českých stadionech.

V české lize bojuje FAČR a státní orgány o kultivaci prostředí a snaží se ze stadionů vymýtit vulgarismy a pyrotechniku i za cenu toho, že se přerušují zápasy. V Turecku by to prý nešlo.

"To bychom přerušovali každou minutu. Neumím si představit, jak by se to tam dohrálo. To se nedá vůbec srovnat," řekl Kadlec novinářům během reprezentačního srazu. "Tam se nepřerušuje, ani když vedle hráče přistane kámen velký jako dlaň," uvedl.

Přestože prostředí na tureckých stadionech je hodně bouřlivé, za sezonu ve Fenerbahce zažil jen jeden zápas, který se opravdu vymknul kontrole. Šlo o březnový duel v Trabzonu.

"Tam to bylo zajímavé. Kvůli pískotu fanoušků jsme se neslyšeli na metr a házeli po nás všechno. Mince či obrovské kameny, dýmovnice. Náš hráč šel kopat roh a metr od něj stáli policisté a kryli ho štíty. Muselo se to ukončit a zkontumovat. My pak odjížděli ze stadionu obrněnými vozy policistů s pancéřovými skly. Už při cestě tam nám zničili autobus, jak po nás házeli kameny," popisoval Kadlec.

Přesto se mu nestalo, že by se při zápasech bál o zdraví či dokonce o život. "Je třeba si na to zvyknout. Po Německu to byl trochu skok, protože tam si fanoušci moc nedovolí. Ale po čase už vnímáte jen tu neskutečnou atmosféru. Když vás od začátku do konce povzbuzují a vyvolávají vaše jména, tak to dodává hodně energie," řekl Kadlec.

Velkým zážitkem byly i oslavy titulu, který s Fenerbahce získal. "V jedné ulici, která je jako Pařížská v Praze, byl milion lidí. Pět kilometrů jsme jeli klubovým autobusem pět hodin a to nás museli popohnat, abychom stihli ceremoniál na stadionu," popisoval Kadlec. "V davu nebyla vidět ani zaparkovaná auta. Tam dopravu neurčuje policie, ale fanoušci. Těžko se to popisuje, to se musí vidět," dodal.

Během svých angažmá zažil fanoušky Slovácka, Sparty či Leverkusenu, ale s Fenerbahce se to prý nedá srovnat. "Sparta i Slovácko mají dobré fanoušky, ale fandit Fenerbahce, to je jak náboženství. Mají snad 25 milionů fanoušků a každý tím žije. Přijdu třeba do banky a jeden z nejbohatších Turků se tam se mnou fotí a je nadšený jak malé dítě," prohlásil Kadlec.

Během podzimu nastupoval jen sporadicky, ale během jara se jeho pozice zlepšila, proto nyní neuvažuje o odchodu. "Druhý půlrok už byl v pohodě, odehrál jsem i dost zápasů. Dal jsem záhadně i dva góly v jednom zápase, takže konec dobrý, všechno dobré. Třeba to v další sezoně bude ještě lepší," věří.

K tomu by pomohlo jiné rozložení cizinců v týmu. Do ligového utkání jich totiž může nastoupit jen šest. "A čtyři z nich jsou útočníci. A my hrajeme na tři útočníky, další je na lavičce, takže na ostatní už zůstávají jen dvě místa. Proto jsem kolikrát i po vydařeném zápase zůstal jen na tribuně," vysvětloval Kadlec.

"Ale teď je pro mě motivací pomoci Fenerbahce k 20. titulu. My i Galatasaray jich máme devatenáct a svedeme spolu válku o ten dvacátý a čtvrtou hvězdu na dresu. Tam tím všichni žijou," dodal.