Rodina pochází z Toga, jeho otec má kořeny ve Francii, sám se narodil v Německu a nyní bude reprezentovat Slovensko. Naši východní sousedé bourají bariéry, vůbec poprvé bude hrát za slovenský národní tým hráč tmavé pleti. Hráč s pestrou paletou národností. Karim Guédé.
Česko už si podobný primát zažilo. Na nedávném přátelském turnaji v Japonsku hrál poprvé za A tým Theo Gebre Selassie – ale jeho případ je trochu jiný než ten Guédého. Theo se v Čechách narodil, má české občanství, českou matku. Jen jeho otec pochází z Etiopie.
Guédé ještě před pěti lety neuměl slovensky ani slovo. Se zemí neměl nic společného. Až do doby, kdy ho z rezervy Hamburku koupila za směšných pět tisíc eur Petržalka. Guédé nadchl, následně přestoupil do mistrovského Slovanu Bratislava, kde jej momentálně vede český trenér Karel Jarolím, a začalo se mluvit o tom, že by mohl obléci slovenský reprezentační dres.
Letos splnil klíčovou zákonnou povinnost, je na Slovensku pátým rokem. A za výrazné pomoci ministra vnitra a velkého fotbalového fanouška Daniela Lipšice, jenž celou proceduru urychlil, v minulém týdnu dostal slovenské občanství.
"Když přišel ten den, kdy jsem měl složit slib, měl jsem neuvěřitelnou trému," přiznal šestadvacetiletý defenzivní záložník listu Pluska. "Když jsem ale vyšel ven se slovenským občanstvím, byl jsem v euforii. Ještě musíme udělat oslavu, ale slivovici pít nebudu, ta fakt pálí," směje se africko-německo-francouzsko-slovenský sympaťák, jenž se základy slovenštiny naučil za půl roku. "Je to těžký jazyk, ale po šesti měsících už jsme věděl, o čem se lidé baví."
Slovenský samouk
Guédé je renesanční člověk, umí francouzsky, německy, anglicky, portugalsky... Slovenština prý byla nejtěžší. Logicky. "Byl jsem vhozen do vody a musel komunikovat. Neměl jsem učitele, jsem samouk. Postupně jsem do tajů slovenštiny naprosto pronikl," řekl pak deníku Pravda muž, jenž je na Slovensku podobně oblíbený jako před časem Bony Wilfried ve Spartě – i o útočníkovi Pobřeží slonoviny se spekulovalo jako o možném kandidátovi českého reprezentačního dresu. Jenže pak byl nominován vedle Drogby a spol. do národního týmu africké země a vše padlo.
Rovněž Guédé byl před mistrovstvím světa v roce 2006 v kádru svého Toga, ale zranil se. "Byl to osud. Kdybych nastoupil, už bych podle pravidel nemohl hrát za Slovensko. Celá moje rodina je moc šťastná, mamka mi to přeje. Togo beru stejně jako Německo za svůj domov, mám tam část rodiny, vracím se tam pravidelně na dovolené," říká. "Všichni pocházíme z kmene Hausa."
Na Slovensku je prý maximálně spokojený. "Docela mi chutnají halušky, ale miluji palačinky, to je moje závislost. Docela se mi líbí i slovenská hudba, písničky od Rytmuse... Díky nedávnému mistrovství světa jsem poznal hokej, je to zajímavá hra. A velkou slabost mám pro Tatry," sumarizuje, co ho na Slovensku těší.
Již brzy oblékne reprezentační dres, to je jisté. "Na přípravný zářijový duel s Rakouskem rozhodně nebude v nominaci chybět," slibuje slovenský trenér Vladimír Weiss. "Proto jsme přece chtěli, aby měl občanství. Bude se nám moc hodit."
A tak chlápek z Afriky, který se podle svých slov občas na Slovensku střetne s rasismem, přepíše pod Tatrami fotbalové dějiny.
