Klesli si na úplné dno. Dvanáct let trpěli neúčastí na největších fotbalových turnajích. Pak sepsali plán s velkým P. A několik let na to začala v Belgii fotbalová renesance. Dnešní umístění na prvním místě žebříčku FIFA je v belgických očích první pralinkou na dortu. Druhým, o mnoho lákavějším a větším soustem, má být mistrovství Evropy příští rok. Cíl je jasný: premiérový titul.
Žádné Německo, Španělsko, Brazílie a už vůbec ne hrdá Anglie. Fotbalovým tabulkám vládne Belgie. Reprezentace jedenáctimilionového státu přitom ještě žádný titul mistra světa ani Evropy nevyhrála. Jen k němu kráčí, sebevědomě a hlavně systematicky.
"V roce 2002 jsme nebyli nikde. Naše reprezentace do 17 a 19 let se pohybovaly mezi 23. a 28. místem na světě. Dnes jsou v nejlepší desítce," pochvaloval si strůjce belgické fotbalové renesance Michel Sablon, technický ředitel místní asociace.
| Kde hrají belgické hvězdy: |
| Brankáři: Thibaut Courtois - Chelsea Simon Mignolet - Liverpool Obránci: Vincent Kompany - Man. City Toby Alderweireld - Tottenham Jan Vertonghen - Tottenham Thomas Vermaelen - Barcelona Záložníci: Kevin De Bruyne - Man. City Marouanne Fellaini - Man. United Eden Hazard - Chelsea Dries Mertens - Neapol Adnan Januzaj - Dortmund Útočníci: Romelu Lukaku - Everton Christian Benteke - Liverpool |
Dnes to působí až příliš jednoduše. Ve zkratce začali Belgičané pozorně sledovat, jak fotbal funguje ve Francii a Nizozemí. Od žáčků až po reprezentaci. "Pak jsme sepsali brožurku, koncepci vytvořenou pro tři různé skupiny - kluby, národní tým a trenéry ve školách," popisoval Sablon.
Hlavní důraz byl kladen na výchovu mládeže. Tu od mládí vedli k vysokému tempu a rychlosti. Fotbalový potěr musel hrát na malém hřišti, zlepšovala se orientace na malém prostoru, zvládali více soubojů, bez techniky a drzosti by neobstáli.
Herní styl se během let vryl "Rudým ďáblům" pod kůži. Z otloukánků se stali postrachem, týmem, který si nedovolí podcenit nikdo. "První místo v žebříčku FIFA! Jsme velice pyšní! Náš další cíl? Vyhrávat trofeje!" radovali se dnes Belgičané na svém oficiálním facebookovém profilu.
"Splnili jsme cíl a kvalifikovali se na mistrovství Evropy. Být navíc první ve světovém žebříčku, to je něco neskutečně krásného. Hráči si to zaslouží, protože tvrdě pracovali. Teď chceme ukázat, že nejsme jen číslo jedna v žebříčku. Se zdravou ctižádostí pojedeme na mistrovství Evropy, protože vítězství v turnaji... to je něco úplně jiného," prohlásil šéf místního svazu François De Keersmaecker.
Hodně se přitom Belgičanům věřilo už na loňském MS, jenže vypadali po ušmudlané prohře 0:1 s Argentinou. V čokoládové zemi ale umí čekat. Progres je zřejmý, stále rostou nové a nové hvězdy, které hrají v prestižních fotbalových soutěžích. Co hrají, většina je za hvězdy, opory.
A celá Belgie systému věří. Trenér Marc Wilmots dostal důvěru až do konce roku 2018, kdy svět čeká další mistrovství světa. Koncepce funguje, nikdo trenéra po neúspěchu neodvolává. Naopak, důvěru fanoušků se reprezentace snaží navyšovat třeba otevřenými tréninky, na které chodí desetitisíce fanoušků. O tom se v Česku často může zdát i mnoha klubům.
Případ Belgie ukazuje, že renesanci lze uskutečnit i bez přehnaného balíku peněz, hlavní hnací silou byla dřina a důvěra ve vlastní plán. Fotbalovým tabulkám může očividně vládnout i malý pivní národ. Současné belgické reprezentaci se už v tuto chvíli přezdívá zlatá. K tomu jim však něco podstatného stále chybí.
