Chelsea bojuje o přední příčky v anglické lize i o postup do semifinále Ligy mistrů. Dva její hráči mají ale plnou hlavu úplně jiných starostí. Didiera Drogbu a Salomona Kaloua z Pobřeží slonoviny nejvíce zajímá situace v jejich rodné zemi, kde právě zuří občanská válka.
Země fotbalu, kakaa a krvavých diamantů. Nejen takové je Pobřeží slonoviny. Od listopadových prezidentských voleb je i zemí dvou znesvářených prezidentů. Ve volbách zvítězil kandidát opozice Alassane Ouattara. Jenže dosavadní prezident Laurent Gbagbo se úřadu odmítl vzdát.
Kdysi nejvíce prosperující stát na západě Afriky zachvátila občanská válka. Pobřeží slonoviny už je de facto rozdělené na křesťanský jih a muslimskými rebely kontrolovaný sever. Fotbal je rázem bezvýznamný. Místo vůně kakaa je ve vzduchu cítit pach strachu a čerstvé krve.
Útočník Chelsea Salomon Kalou strávil v Pobřeží slonoviny prvních 17 let svého života. Spolu se svým spoluhráčem z Chelsea Didierem Drogbou je zde symbolem úspěchu, lidé ho milují. Téměř modlou je Kalou v městě Abidžan, kde žije jeho rodina a které je nyní ohniskem pouličních bitek.
Na lidi doma myslím každý den
"Čtyři dny předtím, než válka vypukla, odjela má matka a pět sester do Toga, kde jsou v bezpečí. Otec měl dorazit za nimi, ale válka začala přesně v den, kdy se chystal na cestu," svěřil se pětadvacetiletý Kalou pro list Guardian.
"Je těžké jít na hřiště a nemyslet na lidi, kteří u nás dennodenně umírají. Na kamarády, kteří nemají co jíst. Na otce, který potřebuje pomoct. Myslím na ně každý den. Když mám možnost s nimi promluvit po telefonu nebo se podívat na zprávy z naší země, nic jiného mě v tu chvíli nezajímá. Potřebuji prostě jistotu, že je má rodina v bezpečí," řekl Kalou, který s otcem nemluvil již několik dní a nemá tušení, co se právě v městě děje.
Moc dobře však ví, že v jeho rodné zemi byly zabity už tisíce lidí, zásoby vody a jídla rapidně ubývají a mírové rozuzlení prezidentského patu je v nedohlednu. "Nechci se plést do politiky. Nehodlám se přiklánět na tu či onu stranu. Hrozně ale trpím, když vidím, jak se mí přátelé a bratři navzájem zabíjejí," vyznal se Kalou.
Kdo bude vládnout? Chci jen mír
"Politika sice lidi rozděluje, ale je to snad důvod k zabíjení? Pokud je jejich hlavním cílem prohlásit, že jedna strana vyhrála a druhá prohrála, tak válka jen tak nepřestane. Budou bojovat, dokud všichni nezemřou. A co děti, které viděly umírat své blízké? Jak dlouho jim bude trvat, než se z té hrůzy oklepou?" přemýšlí Kalou.
"Musíme válku zastavit. Nezajímá mě, kdo bude vládnout. Chci hlavně mír," dodal Kalou, který ani na hřišti nedokáže vymazat tyto myšlenky z hlavy. Postup do semifinále Ligy mistrů má tak pro něj hodnotu maximálně jednoho zrnka kakaa....
