Peníze hýbou světem. Otřepaná fráze, která se však hodí na některé fotbalové kluby, jež neznají hranici částek za přestupy či výši platů. Nejprůkaznějším příkladem je arabskými šejky ovládaný Manchester City. Za poslední rok se v klubu vystřídalo přes pětadvacet hráčů a majitelé utratili přes sedm miliard korun. Jen za přestupy.
Fotbalová Anglie je známá úctou k tradici a jistou konzervativností. Fanoušci nemají rádi majitele - cizince - a často s nimi vedou alespoň slovní válku. Například kvůli americkému magnátovi Glazerovi v Manchesteru United vyšli fanoušci Rudých ďáblů několikrát protestovat před stadion.
Dalším příkladem jsou dva Američané v Liverpoolu, kteří klub nejprve koupili, aby ho zároveň mnohamilionovými úvěry zadlužili. Jejich počínání také nezůstalo bez odezvy. Dokonce vzniklo sdružení fanoušků, kteří chtějí uspořádat sbírku a klub odkoupit.
A v poslední době se do klubů anglické Premier League hrnou arabští šejci, kteří zamávají svými petrodolary a rázem mají ve své sbírce další hračku. Příklad za všechny - Manchester City.
Revoluce nabírá na obrátkách
Není divu, že Anglie žije především pohybem v kádru City. Ostatní kluby z „Top 4" totiž peníze nerozhazují a na přestupovém trhu se nijak zvlášť nečiní.
Šejci koupili méně slavný tým z Manchesteru loni v létě. Jen měsíc před koncem přestupového období. I tak stihli koupit Robinha z Realu Madrid a udělat z něj nejdražšího hráče celé soutěže. Ještě během prvních ligových kol koupili další hráče, kteří je napadli při posezení u kávy. Šejci jednoduše neznají „ne" jako odpověď.
Sezona se však nepovedla podle jejich představ. Klub skončil „až" desátý a probojoval se „jen" do čtvrtfinále Poháru UEFA. Vzhledem k tomu, že před sedmi lety hrál klub druhou ligu, poměrně slušný výsledek. Pro šejky je to málo. A tak během letního období odstartovali novou vlnu revoluce, díky níž chtějí být nejlepší v Anglii i v Evropě.
Gareth Barry, Roque Santa Cruz, Stuart Taylor, Carlos Tévez, Emmanuel Adebayor, Kolo Touré. Plus dalších jedenáct hráčů, kteří přišli během minulé sezony. Celková suma činí 300 milionů liber, což je více než sedm miliard korun. A všem posilám ještě není konec. Do konce tohoto přestupového okna totiž zbývá ještě téměř celý měsíc a šejci si brousí zuby na další hráče.
Tři miliardy korun na platy hráčů
Třeba na obránce Evertonu Joleona Lescotta, za kterého nabízeli nejprve 10 milionů liber. Neuspěli. Při dalších pokusech o získání jeho služeb už přihodili dalších deset milionů. Manažer Evertonu stále odolává, Lescotta prodat nechce a chování arabských majitelů se mu nelíbí.
"Je to o prokázání respektu a oni nám ho ještě neprokázali. Jsem si jist, že kdybych byl Markem Hughesem (manažerem City), se všemi těmi pěnězi bych se také snažil získat nejlepší hráče. Dělal bych to ale jiným stylem," řekl Moyes.
Ostatní kluby mohou závidět Manchesteru bezednou pokladnu. Zároveň ale šejkům vyčítají přemrštěné sumy na platy hráčů. V současné době totiž Cities vynaloží na mzdy tři miliardy korun ročně. To je dvakrát více, než kolik platili před rokem.
Hned čtvrtinu z této částky podle informací deníku News of the World dostane pět největších posil, které přišly za poslední rok. Nejvyšší plat patří Brazilci Robinhovi, který dostává 160 tisíc liber (4,8 milionu korun) týdně. O deset tisíc méně mají další útočníci Emmanuel Adebayor a Carlos Tévez. Částku 120 tisíc týdně inkasují další letní posily Gareth Barry a Kolo Touré.
"Nevěříme, že má cenu platit obrovské částky hráčům okolo 27 let. To nemá návratnost. My se snažíme udržet platy na padesáti procentech celkového rozpočtu," kritizuje šéf Manchesteru United David Gill.
Foto: Reuters
