Nevyužitá sportoviště, do kterých byly investovány miliardy a po olympijských hrách zejí prázdnotou, jsou problémem každého pořadatelského města. Čím dál víc je vidět snaha zpřístupnit stadiony postavené na sportovní svátek obyčejné veřejnosti. Do extrémů ale půjdou v Jižní Koreji. Olympijský stadion hned po hrách zboří.
Pořádat olympijské hry samo o sobě je pro město nebo zemi obrovsky nákladnou záležitostí. Nejde jen o množství špičkově vybavených sportovišť, která je nutné postavit a připravit. Je potřeba zdokonalit infrastrukturu, mimosportovní zázemí a mnoho dalšího.
Podle původních předpokladů se měly výdaje na olympiádu v korejském Pchjongčchangu pohybovat kolem 177,5 miliard korun. To se ale nepočítalo s tím, že bude potřeba vybudovat olympijský stadion. Na něm bude probíhat slavnostní zahájení, ukončení a medailové ceremoniály. Kvůli tomu a dalším "nepředpokládatelným" investicím vyjde Korejce pořádání na 275 miliard korun.
Je pravda, že podle původních plánů se měly medaile předávat na již postavených stadionech v okolí města. Proti tomu se důrazně postavili tamní obyvatelé, kteří by museli dojíždět. Prý potřebují stadion přímo v dějišti her. A tak se pořadatelé rozhodli vyjít lidem vstříc a postavili za "pouhých" pár miliard nový stadion pro 35 000 tisíc diváků.
Radši zbořit
Zároveň s tím ale přichází nerudovská otázka: Kam s ním? Co bude se stadionem, který původně neměl vůbec stát? Jak ho co nejefektivněji využít? S tímhle si ale město Pchjongčchang poradilo po svém. Nebude s ním nic. Po skončení her se prostě zbourá.
Na jeho místě pak vyroste muzeum a plocha pro volnočasové aktivity. V posledních letech se na pořadatelství snaží každá země ušetřit a řešit sportoviště právě tak, aby se z nich nestala místa duchů. Prostory stadionů se snaží využívat pro místní sportovní kluby nebo mládež. V Koreji ale zřejmě mají tolik peněz, že si mohou dovolit postavit stadion určený ke zbourání.
Až bude o víkendu stánek dokončen a slavnostně se otevře, musí být každému z přítomných jasno, že "ceremoniální stadion" je dírou, kterou proteklo téměř 90 miliard korun. Jako trochu hořká třešnička na dortu pak působí fakt, že architekti předpokládají, že díky horskému prostředí a silnému větru budou diváci na tribunách mrznout.
