Kanoistu Martina Fuksu, který patří mezi české medailové naděje na olympijských hrách v Riu, čeká v pondělí v noci přesun do dějiště her. Mistr světa z roku 2015 se v rozhovoru pro TÝDEN.CZ podělil nejen o to, co pro něj účast na olympiádě znamená, ale také prozradil, proč komunikuje se svými fanoušky na sociálních sítích zásadně sám. A to velmi aktivně!
Kdy odlétáte do Ria a jaký máte do té doby program?
V neděli jsem zakončil svůj tréninkový plán v Nymburce, kde bydlím, dopoledne jsem měl poslední trénink. Teď mě čeká balení věcí do Ria, poslední masáž a v pondělí ve čtvrt na jedenáct večer odlétáme.
Jak vnímáte to, že vás závod čeká až ve druhé polovině her?
Těžko říct, možná bych klidně závodil hned na začátku, abych tam měl delší pohodu a mohl si užít všechny ostatní sporty. Z tohoto hlediska bych radši závodil dřív. Ale program je daný, takže se soustředím na svůj závod. Po něm budu mít asi tři dny volna, tak doufám, že si během nich olympiádu užiju i z jiného pohledu.
V Riu jste tak nebyl na slavnostním zahájení a nástupu českých sportovců. Zamrzelo to?
Upřímně musím říct, že tohle mě zrovna až tak nemrzí. Jelikož chodím celkem brzy spát, tak si ani nedokážu představit, že bych tam měl několik hodin někde postávat. Stejně bych si to asi radši užil v televizi. Víc se těším na to, že budu reprezentovat přímo v závodě.
Čeká vás dlouhý let. Dělá vám problémy spát na cestách, nebo usnete bez problémů?
Bohužel nejsem ten typ, který usne kdykoliv a kdekoliv. Mám spoustu kamarádů, se kterými vyjedeme z města a oni už spí. Já s tím mám velké problémy, někdy neusnu vůbec. Ale letíme přes noc, takže doufám, že nás nepoletí tolik a budeme mít celou trojsedačku pro sebe. Že se tam budu moct natáhnout a celý let prospím.
A co aklimatizace na jiné časové pásmo?
Já jsem už byl v Riu na podzim, je tam minus pět hodin a moje závody se budou odehrávat ráno. To bude v Čechách kolem druhé hodiny odpoledne, takže by mi to snad nemělo dělat žádný problém. Snad mi necelý týden bude na aklimatizaci stačit.
Někteří sportovci se kvůli obavám z viru zika účastí na olympiádě vzdali. Jak se k tomu stavíte vy?
Na takové věci jsem ani na chvíli nepomyslel. Jet na olympiádu je můj sen a vůbec ničím bych si to nenechal zkazit. Jdu si za tím a ostatní věci mě vůbec nezajímají.
Jste velmi aktivní na svých fanouškovských stránkách na sociálních sítích. Píšete si všechny příspěvky sám?
Rozhodně dělám všechno sám, protože jinak by mi to přišlo takové neosobní, to já nemám rád. Sleduju samozřejmě na sociálních sítích jiné sportovce, a když tam dá příspěvek jejich admin, tak to pro mě není zajímavé. Rád si přečtu přímo pocity toho sportovce, proto si na své stránce píšu všechno sám. A když mi tam někdo napíše zprávu nebo komentář, tak chci dát fanouškovi najevo, že jsem rád za jeho podporu, a odepisuju. Nedělá mi to vůbec žádný problém, samozřejmě to někdy trvá déle, ale většinou odepíšu úplně na všechno.
Plánujete to stíhat i v Riu, kde bude určitě zájem o vaše příspěvky ještě větší?
Musím říct, že zatím vůbec nevím, co se všechno bude na mých sociálních sítích dít. Samozřejmě když toho bude hodně, tak musí být lidem jasné, že neodepíšu hned, že na olympiádě je důležité soustředění na závod. Když nebudu půl dne na Facebooku, že se nic neděje. Ale budu se snažit co nejvíc odepisovat a zodpovídat všechny dotazy, které mi lidi budou posílat.
S fanoušky jste se podělil i o cíl vyrovnat svého otce v počtu medailí, jak vážně to berete?
No beru to vážně na sto procent. (úsměv) Šlo o republikové tituly, a když chci něco zajíždět ve světě, tak republikové tituly musím sbírat. Teď jsem na nějaké úrovni, takže se sbírají celkem lehko. A přišlo mi to jako zajímavá historka, že jich taťka má tolik, a mně ještě zbývá dost k tomu, abych ho dohnal. Byl to takový hec, evropské, světové a olympijské medaile jsou něco úplně jiného.
Takže medaile z Ria by byla nejmíň za deset, ne?
Medaile z Ria by byla za všechny ostatní medaile. (smích)
V Riu bude jako člen realizačního týmu i dvojnásobný olympijský vítěz Martin Doktor. Je vaším vzorem?
To, co dokázal, je naprosto neuvěřitelné. Mnoha Čechům se to nepovedlo, ještě tak například Emilu Zátopkovi, který je součásti naší olympijské kolekce. Je pro mě velkým vzorem, chci se tomu přiblížit, i když je to strašně těžké. Ale upřímně musím říct, že ještě větší vzor pro mě byl a doteď je můj taťka. Trénuje mě a od něj jsem vždycky slyšel ty nejdůležitější rady.
Na Facebooku jste řešil s fanoušky i to, jestli před odletem do Ria změnit sestřih. Jak to nakonec dopadlo?
No, to se nechte překvapit. (smích) Dám určitě nějakou fotku z odletu, takže tam to uvidíte.
