29. 3. 2007 - Tak jsem konečně odletěla do Káthmándú, i když to tak vůbec nevypadalo. Pár hodin před odjezdem na letiště jsem kategoricky oznámila, že nikam nepojedu... tedy bez náramku. Náramek – spíš pár barevných dřevěných korálků pospojovaných spleteným modrým kalounem – můj oblíbený talisman. Hledalo se všude. Tři lidé krát dvacet minut, hodinka práce pro jednu malou modrou cetku, která se nakonec naštěstí našla pod jedním z batohů. Expedice úspěšně startuje.
2. 4. 2007
Po roce jsme zase v Káthmándú a zase je horko. Tržiště jsou plná lidí; dokupujeme poslední drobnosti. Třicetikilové "cargo" poslané týden předem z Prahy vytváří jen čepici na hromadě materiálu, se kterým expedice poputuje. Bohužel ale bez dárku pro Tašiho – bundička, kterou jsem mu koupila, je těsná; ten chlap je evidentně dobře připraven!
Zítra (3. dubna) se letí do tibetské Lhasy, čínská víza jsou již vyřízena. Pokud počasí vydrží, tak tenhle přelet nabídne úžasný pohled na Himálaj včetně vrcholů Makalu, Kangchenjungy a samozřejmě Everestu. Lhasa, jedno z nejvýše položených hlavních měst světa ve výšce
