Má čtyři extraligové tituly, dvakrát vyhrál ligu ve Finsku a v roce 2000 i mistrovství světa. Aktivní hokejovou kariéru sice už před dvěma lety ukončil, ale dění na ledě stále aktivně sleduje a sám trénuje mládež v Kralupech nad Vltavou. Bývalý útočník a ikona pražské Sparty Michal Broš je proto zvědavý, jak si jeho nástupci v rudém dresu povedou v úterním finále Ligy mistrů na ledě švédské Frölundy.
Brošovi je jednačtyřicet a sám má s formátem různých mezinárodních soutěží bohaté zkušenosti. Jako hráč Sparty i Vsetína si jich totiž vyzkoušel hned několik. A vzpomínky má dobré.
Několika ročníků nejrůznějších předchůdců Ligy mistrů jste se sám zúčastnil, jak jste tyhle zápasy vnímal?
Pro mě to byla zábava. Potkali jsme nové soupeře a hrál se trochu jiný hokej, než na který jsme byli zvyklí. Mělo to úplně jinou atmosféru než každoroční stereotypní zápasy v extralize, co byly pořád dokola.
A má takováhle mezinárodní soutěž smysl? Prestiž ani divácký zájem přece jenom nejsou největší.
To je těžká otázka. Je pravda, že nejde asi úplně říct, jestli se ve finále sešly dva nejlepší týmy. Nevíme, jak k soutěži přistupovali jejich soupeři, každý to bere trochu jinak. Vzpomínám si, že se Spartou jsme kdysi dávno doma porazili jeden ze švédských top týmů. Oni přijeli do Prahy autobusem, měli za sebou asi šestihodinovou cestu. Vyskočili na led, my jsme jim dali asi 5:1. Zdálo se, že to berou jako nutný zlo.
Vy jste si ale zápasy užíval?
Z mého pohledu jako hráče to byla pecka. Sice to zhušťuje ten kalendář zápasů, ale mě to vždycky bavilo. Byl jsem mladej kluk, chtěl jsem hrát zápasy, co bych dělal jinýho.
A současný formát Ligy mistrů se vám líbí?
Já upřímně ani nevím, jaký formát to má a kolik týmů soutěž hraje. Ale ten systém je s různými obměnami víceméně pořád podobný. Je otázka, co by se dalo udělat, aby to bylo pro diváky atraktivnější. Jestli třeba zvýšit nějakou finanční motivaci, nevím.
I od hráčů je právě občas slyšet, že soutěži příliš velký význam nepřikládají.
Já chápu, že někteří kluci těch zápasů mají dost, nejvíc třeba reprezentanti. Kluboví majitelé chtějí mít hráče především zdravé a připravené na domácí soutěž. Zápasy v Lize mistrů jsou pro ně navíc. Těch názorů je na to spousta a přístup se tým od týmu liší.
Jak velkým úspěchem je tedy finálová účast Sparty?
Úspěch to určitě je, Sparta porazila celky se všech špičkových evropských lig, ukazuje to i něco o kvalitě extraligy.
A ta je v porovnání s ostatními evropskými ligami jaká?
Určitě ne špatná, ale záleží na srovnání s mezinárodním hokejem. Ve Švédsku, Finsku nebo Švýcarsku jsou mu ty ligy podle mě mnohem blíž co se týče bruslení a celoplošné aktivity. Česká liga se hraje trochu jinak, v uvozovkách trochu pasivněji a taktičtěji. Tím pádem je od mezinárodního hokeje o něco dál, ale kvalitu má, což výsledky Sparty jenom dokazují.
Může Sparta ve finále uspět?
Podle mě jsou šance vyrovnané, hraje se na jeden zápas a stát se může cokoliv. Tipovat si netroufnu, ale kdyby Sparta vyhrála, tak to asi nikoho nepřekvapí. Její výkony v extralize jsou celkem kolísavé, ale v Evropě válí pěkně.
Hlavní hala Frölundy je kvůli přípravě na Švédské hokejové hry obsazená, takže se bude hrát v menší hale s kapacitou šest tisíc diváků. Sparta navrhovala přesun do výrazně větší O2 Arény, který Švédové odmítli. Není i tohle pro prestiž Ligy mistrů škoda?
Určitě je, ale za tím už zase jsou nějaké zákulisní dohody, s kterými toho asi moc udělat nejde. Prostě to tak je a myslím, že hráči Sparty tohle vůbec neřeší. Pro českého diváka je to škoda, těžko říct, jestli by třeba bylo i vyprodáno. A je pravda že ve Švédsku v poslední době zájem nebyl ani o mistrovství světa, natož o Ligu mistrů.
