Mateřská školka. Přesně tato slova by si měla ruská reprezentace vyvěsit na dveře své bratislavské šatny. To, co její hráči, a především Jevgenij Arťuchin, předvedli v zápase s Českem, se jinam zařadit nedá. Jejich dětinské chování pokazilo dojem z celého zápasu a mohlo mít ještě mnohem horší následky.
Kdo to neviděl, neuvěří. A kdo ano, uvěřit nemohl. Arťuchinovy zákeřné fauly na útočníka Milana Michálka a obránce Karla Rachůnka udělaly hokeji parádní antireklamu. Vůbec bych se nedivil, kdyby při nich rodiče odváděli své děti od televize.
Rusové se prostě nedokázali smířit s nepříznivým vývojem zápasu, nepřijali fakt, že může být někdo lepší než oni. A zareagovali jako malé děti. Začali se vztekat a dělat naschvály. Jenže ty naschvály překročily veškeré meze únosnosti.
Velkou vinu na místy nechutné nedělní podívané měli rozhodčí. To oni měli vše včas zarazit a podle proklamací, kterými strašili reprezentace na semináři před startem šampionátu, Arťuchina okamžitě poslat do šaten. To ale neudělali a zachovali se jako paní učitelka, která přimhouří oko nad krádeží autíčka. A pak se diví, když jí jednoho dne zmizí z tašky mobilní telefon.
Ignorancí sudích povzbuzený Arťuchin po zákroku na Michálka napadl i Rachůnka a led zalila krev. Trest? Žádný! Vše bylo v pořádku, troufli si ještě sudí sdělit šokované české střídačce. Neuvěřitelné...
Nedělní zápas měl jediného vítěze. Dvojnásobného. Byli jím Češi, kteří vyhráli jak po sportovní, tak po morální stránce. Parta kolem kapitána Rolinka prokázala vyspělost a opravdový charakter, když rázně odmítla hrát podle zbabělých ruských not.
Český tým vyslal Rusům jasné poselství, že jejich zákeřná hra podpořená dětinským chováním nemá s hokejem nic společného. A doufejme, že nekompromisní bude také direktoriát turnaje a Arťuchina za jeho chování okamžitě postaví na hanbu. Ze školky na to musí být petrohradské monstrum jistě zvyklé.
