Český hokejový úspěch s velmi střízlivými oslavami

Zisk zlatých medailí z mistrovství světa je bezesporu velký úspěch českého hokeje, přesto si, po opadnutí prvotních euforických oslav, výraznější zveličování nezaslouží. Česká hra s pukem totiž nehledě na úspěšný šampionát stále potřebuje proměnu.

Jedno povedené mistrovství by nemělo zakrýt problémy, kterými hokej v Česku již několik let trpí. Neplodná výchova nových talentů, zaostávání za světovou špičkou v taktice a metodice. Tvrdá práce. To všechno jeden zlativý třpyt z Německa nesmí přebít.

ČTĚTE TAKÉ: Hokejisté mají zlato! Ve finále porazili Rusko 2:1
                       Největší loupež v historii hokeje. Přišel i prezident
                      Češi: Měli jsme Vokyho. Nebáli jsme se, vyhráli jsme

"Výsledek jednoho turnaje příliš nevypovídá o úrovni hokeje v té které zemi," upozorňuje bývalý úspěšný útočník Jiří Hrdina. Vědom si toho je také Vladimír Růžička, který po vítězném nedělním finále u národního týmu po dvou letech končí.

"Pořád platí, že se musí něco dělat, ale ne pusou. Není to o tom, že tu něco uděláme a všichni se zase uchlácholíme. Jde o práci a ne o to, že si vás tu posadím a začnu vysvětlovat, jak je všechno špatně," řekl Růžička novinářům v Kolíně nad Rýnem.

Jeho slova by si všichni, kteří to s hokejem myslí dobře, nebo v něm alespoň pracují, měli někam napsat. Nejlépe na čelo, ale stačí na kus papíru. Na ten se pak každé ráno podívat, ne na fotografii udatných bojovníků s popiskem: Mistři světa 2010.

"Mohli jsme s Finskem prohrát v prodloužení a zase bychom jeli domů. Hrana úspěchu a neúspěchu je tak slabounká, že to opravdu je buď, anebo," připomíná navíc Růžička, že český výběr své soupeře na šampionátu výrazně nepřehrával.

Češi své protivníky udolali něčím jiným než hokejovým uměním. Kromě ve skvělé formě chytajícího gólmana vyrukovali do boje s dlouhou dobu opomíjenými zbraněmi. Bojovností, obřím srdcem, zápalem pro hru. Vírou ve výhru.

A na tom už se dá stavět. Sice se podobné věci v dnešním českém světě až tolik nenosí, ale tuzemský hokej momentálně na jinou cestu nakročit nemůže. Její cíl přitom může být, jak ukázala parta bojovníků kolem Jágra s Vokounem, nečekaně zlatý.

Vedení českého hokeje přitom nedávno první kroky udělalo. V podobě Slavomíra Lenera konečně získalo reprezentačního šéftrenéra, nově vzniklý sportovní úsek má pomoci držet trendy s dobou... A Alois Hadamczik už také dokázal, že umí uspět.

To všechno společně s nečekaným posledním úspěchem dává do budoucna naději, že zase bude lépe. Prozatím totiž stále není. I když je zlatě.

Foto: ČTK