Ani letos se čeští hokejoví fanoušci žádné medaile z mistrovství světa juniorů nedočkali. Naši mladíci po výsledkově tragickém semifinále nezvládli ani boj o bronz, s Buffalem se loučí čtvrtým místem. I přes výprask v posledních dvou utkáních však většina hráčů hodnotila šampionát kladně a označila ho za historický úspěch.
Je to obrovská škoda. Česká dvacítka dala letos svým fanouškům naději, že by mohli po dlouhých třinácti letech slavit cenný kov. Po úvodním skvělém utkání proti silnému Rusku, dalších výsledkově zvládnutých duelech a úspěšném čtvrtfinále proti Finům to vypadalo, že do naší hokejové sbírky přibude další pohár či medaile. Jenže se nestalo, bohužel.
Ty klíčové souboje totiž hráči v českých dresech nezvládli. Semifinálový výprask od Kanady byl znát i v duelu o třetí místo s USA. Svěřenci kouče Filipa Pešána byli už na začátku posledního utkání patřičně unaveni, měli těžké nohy, v pořádku nebyla zcela jistě ani psychika. A tak z toho byl další nelichotivý výsledek, tentokrát 3:9.
"Minulý zápas jsme prohráli, ten poslední jsme taky prohráli. Američané ve druhé třetině dominovali, v té třetí trochu polevili, čehož jsme využili a poupravili skóre. Dnes jsme ale určitě nebyli lepším týmem." uznal Pešán.
Nezvládnutá přesilovka
Co rozhodlo závěrečný duel? Přesilovka, ovšem v opačném duchu, než tomu bylo v předchozích zápasech. Češi z ní totiž tentokrát žádnou branku nevstřelili, ba naopak, po zbytečných chybách obdrželi z početní výhody dvě branky.
"V první třetině byla největší chyba na konci. Na ten gól jsem protihráči přihrál já. Potom jsme dostali druhý gól, znovu v přesilovce. To se nesmí stávat," litoval Martin Kaut. "I když dostaneme nějaký blbý gól, tak nás to nesmí srazit. Pokud se prohrává o dvě branky, ještě není nic ztraceno. V našem případě jsme ale potom už šli s výkony jenom dolů," dodal pardubický útočník.
Podobně se vyjádřil také Filip Zadina, člen All stars týmu celého turnaje. "Bohužel jsme dostali dva góly při naší přesilovce, což se nám za celý turnaj nestalo. Teď to přišlo v tu nejméně vhodnou chvíli," řekl.
Bojovnost se upřít nedá
Právě dvě již zmíněné branky hráče Spojených států nakoply a dostaly je do varu. Domácí zkrátka najednou hráli úplně jednoduše, vše jim vycházelo, puky se jim lepily na hokejky a přicházely další a další branky.
Co se ale českým mladíkům nedá upřít, to je bojovnost. Přestože to výsledek nenaznačuje, branky Američanů nepramenily z toho, že by to naši "odflákli". Mluví za to i fakt, že za stavu 0:7 nehodili ručník, ale snažili se stále s výsledkem něco udělat. "Chtěli jsme hrát zkrátka hokej, který jsme tu předváděli celý turnaj," podotkl Martin Nečas.
Čtvrté místo je úspěch
Ani přes dva poslední výsledky nelze český tým jen kritizovat. Konkurence je obrovská, tak to prostě je. Už dlouho se hlasitě mluví o tom, že výchova našich hokejistů hodně zaostává oproti zbytku světa, ať už jde o podmínky, či o jednotlivé dorostenecké soutěže. I přesto ale dokázali Pešanovi hoši vyhrát na závěrečném turnaji čtyři utkání a vybojovat čtvrté místo, jež je v tak velké konkurenci skvělé.
"Šampionát rozhodně musíme hodnotit pozitivně, čtvrté místo je historický úspěch. Teď budeme chvíli zklamaní, ale za nějaký čas si na to vzpomeneme jenom v dobrém," uvedl Kaut. "Musím říct, že jsem rád, že jsme přešli přes čtvrtfinále. Po třinácti letech jsme se probojovali dál. Teď to bolí, je to čerstvé, ale s odstupem času to budeme hodnotit pozitivně," doplnil Kodýtek.
Nezbývá než doufat, aby minimálně postup do závěrečné fáze předvedli i hokejisté "áčka" na olympijských hrách a následném mistrovství světa v Kodani. Český hokej totiž už potřebuje velký úspěch. A medaili.
