Když se na ledě potkal s protihráčem, málokdy odcházel ze souboje jako poražený. Útočníci ho po sportovní stránce prostě nesnášeli. Oldřich Machač, hokejový "mistr bodyček", jim díky své hbitosti a tvrdosti nedával ani centimetr ledu.
A právě ústup od tvrdé a agresivní hry mu v posledních letech v hokeji chyběl. Vadilo mu, že spousty prohřešků se tolerují, ale pořádné "vyfocení" u mantinelu se často postihuje.
"Víte, v dnešním hokeji mi chybí tvrdost. Proboha, ať rozhodčí pískají fauly hokejkou - sekání, hákování, podražení. Nebo filmování. Ale tvrdou hru přece musíme odlišit. Jinak hokej ztratí kouzlo," stěžoval si před časem pro stránky hokej.cz.
Ze stadionů se navíc po ukončení kariéry úplně vytratil, ať už kvůli časovému vytížení, když začal podnikat v potravinářském průmyslu, nebo i kvůli tomu, že mu život na druhé straně mantinelu příliš neseděl.
"Na stadiony jsem přestal chodit. Trošku mi vadila atmosféra. Nemám rád davy, které pořád jen na někoho křičí. Raději si všechno vychutnám u televize," přiznal bývalý obránce, který byl právě tím, na koho davy křičely. Z mnoha důvodů.
V Brně byl milován. Do moravské metropole přišel v roce 1967 po dvouleté vojně v Košicích a strávil tam dlouhých jedenáct sezon. Dohromady tak nastoupil v československé nejvyšší soutěži ke třinácti ročníkům, v nichž odehrál 490 zápasů a vstřelil 108 gólů.
Mnohem víc však o sobě dal vědět v reprezentačním dresu, ve kterém vytvořil na modré čáře nezapomenutelnou dvojici s Františkem Pospíšilem. Jeho sbírka cenných kovů je z dnešního pohledu skoro až nepochopitelná.
Získal tři tituly mistra světa, pětkrát byl s českým výběrem na šampionátu druhý a třikrát bronzový. Z dvanácti pokusů fantastická bilance. Medailově stoprocentní pak byl na olympijských hrách, kde přetavil tři účasti ve dvě stříbra a jeden bronz.
I přes svůj odchod z veřejného hokejového života se se svými kamarády z dob minulých neustále setkával: "Nedivte se, vztahy ze sportu přetrvaly. Zažili jsme spoustu pěkného, kluky vždycky rád uvidím. Během roku není moc příležitostí, ale Český olympijský výbor pravidelně pořádá setkání pro bývalé medailisty. Tam si sedneme a povídáme si."
Od 10. srpna 2011 už si "kluci" budou sedat bez Oldřicha Machače. Nikdy na něho nezapomenou. A nejen oni.
