Většina ze 17 tisíc diváků pražské O2 arény oněměla. Je konec, věděli sparťané. Naopak bílý kotel se samou radostí div neprolomil na led jako lavina. Hrdinou okamžiku se stal ve finále dosud neviditelný slovenský útočník Martin Bakoš. Střelec rozhodující branky ve druhém dramatickém prodloužení.
Celé finále jste bez bodu. A teď je díky vám Liberec mistrem republiky.
Ještě si to asi neuvědomuji. Je to nádherné. Druhé prodloužení, rozhodnuto. Krásná sezona. Nádhera. Nejdůležitější gól kariéry, takový jsem ještě nedal.
Čím to, že jste se dosud se Spartou tak trápil?
Čekal jsem několik zápasů. Až konečně přišel (těžko hledal slova). Viděl jsem, jak bek přede mnou couvá, tak jsem zkusil zpoza něj vystřelit a vyšlo to.
Jak těžká pro vás byla série se Spartou, která vás v play-off nejvíce potrápila?
Nesmírně složitá, od začátku až do konce. Stále jsme věděli, že my můžeme a Sparta musí a snažili se tomu přizpůsobit herní projev.
Měli jste většinu času navrch. Jenže nechybělo v prodloužení nechybělo mnoho a mohlo dojít až na sedmý zápas.
Síly už nám odcházely. Bylo třeba udržet hlavu v pohodě a hrát jednoduše. Právě toto rozhoduje. V hlavě jsem si vykládal, že Spartě snad odcházejí síly ještě rychleji. Říkal jsem si: nemám sílu, ale oni jich musí mít ještě méně.
Po slovenském titulu s Bratislavou máte i ten český. Dají se porovnávat?
Každý byl úžasný, nádherné jízdy celou sezonou i play-off. Tehdy jsme také vyhráli v prodloužení, byla to podobně velká radost.
Liberec zažíval v minulosti hubené roky. Najednou vítězství v základní části i titul mistra extraligy. Věřil byste tomu na začátku sezony?
Nevím, asi ne (smích). Play-off bylo těžké, nastaly i chvíle, kdy to nevypadalo tak jednoznačně. Titul může vyhrát jenom tým, ne jednotlivci. Měli jsme parádní partu a ta to rozhodla.
Jak dlouhé očekáváte oslavy?
Pro mě asi dvaadvacet hodin. V úterý se mám hlásit u slovenské reprezentace, takže si to moc neužiji.
