Z hrdinů psanci
Bříza jako Neumannová

Když dva dělají totéž, je to totéž. Alespoň v případě Petra Břízy a Kateřiny Neumannové. Oba byli začátkem roku 2006 bezmezně milovaní, dnes jsou z nich vyvrhelové.

Únor 2006. Kateřina Neumannová na olympiádě v Turíně triumfovala na třicetikilometrové trati. V cíli k ní běží dvouletá dcerka Lucie a český národ má svou sněhovou královnu.

Duben 2006. Petr Bříza získává s pražskou Spartou mistrovský titul, díky čemuž může pompézně ukončit kariéru. Odchází na vrcholu, fanoušci ho milují, považují za boha.

O pět let později je situace v obou případech naprosto odlišná.

Neumannová, ta "zlatá Katka", je v očích prakticky všech Čechů zdiskreditovanou osobou. Může za to finančně zpackané mistrovství světa z předminulého roku, po kterém zbyla aktuálně více jak dvousetmilionová ztráta.

Bříza, mezi fanoušky familiérně přezdívaný "Břízka", je zase nově největším nepřítelem příznivců Sparty. Ti, co ho před pár lety nosili na ramenou, ho viní za naprostý úpadek slavného klubu, který bude hrát letos o záchranu.

Člověk by mohl oba litovat. Jenže oba si za to mohou sami. Opiti sportovními úspěchy si mysleli, že jsou všemocní. V bílé stopě či na ledě byli ikonami a na manažerské pozici to nemělo být jiné.

Jenže za stolem v kanceláři se musejí podávat jiné výkony. Nejde o to být nejlepší. Jde o to být nejmazanější, nejchytřejší. Dokázat se oprostit od vlivů okolí, které se vás snaží využít.

Kateřina Neumannová s Petrem Břízou, když už nic jiného, by měli být varováním pro ostatní. Byla by škoda přijít podobným způsobem třeba o Jaromíra Jágra nebo Báru Špotákovou...